Napoleonův rok ve Francii: byl slavný vojevůdce diktátor, nebo vizionář?

Málokterá budova je tak spjatá s Napoleonem jako Invalidovna|foto:Martin Balucha,Český rozhlas

Jen málokterá budova ve Francii je s bývalým francouzským vojevůdcem a císařem tak těsně spjatá jako právě pařížská Invalidovna. A to i přes to, že vznikla v jiné době, a že ji nechal postavit Ludvík 14. Byl to ale právě Napoleon, kdo zvýšil její prestiž a kdo právě tady poprvé uděloval Čestné legie. Navíc, právě v Invalidovně má Napoleon svůj hrob.

„Vypadá jako velký sarkofág. Je skutečně monumentální a připomíná pohřební místa ze starého Egypta nebo Říma,“ říká historik David Chanteranne. Napoleonovi a jeho odkazu se věnuje dlouhodobě, takže v posledních dnech a týdnech má napilno.

Dodnes vyvolává kontroverze

Někteří odborníci jako třeba akademik a aktivista Louis-George Tin s tak velkými kulturními akcemi nesouhlasí. Podle nich je důležité o Napoleonovi mluvit ve školách, ale není potřeba ho připomínat v tak velkém měřítku. A to jednak proto, že jeho vojenská tažení Evropou znamenala stovky tisíc mrtvých, ale i proto, že v roce 1802 obnovil otroctví.

Historik David Chanteranne|foto:Martin Balucha,Český rozhlas

Podle historika Davida Chanteranna není ale možné zapomenout na někoho, kdo tak zásadně ovlivnil každodenní životy Evropanů: „Jestliže na rozdíl od Britů řídíme vpravo, tak je to díky Napoleonovi. Zanechal po sobě občanský zákoník, zavedl systém číslování ulic a přestavěl kanalizace,“ argumentuje.

Všechny tyto názory a nálady bude muset zohlednit i prezident Emmanuel Macron. Podle televize BFMTV bude mít o Napoleonovi projev ve Francouzském institutu a položí květiny v Invalidovně.

Ze dna na vrchol a zpět

Napoleon pocházel z rodiny úřednické šlechty. Měl sice titul, ale peněz mnoho neměl. I proto už v devíti letech nastoupil na vojenské učiliště v Brienne-le-Chateau. Generálem se stal v pouhých 24 letech. Rychle ovládl Itálii, německé státy i Nizozemí, sám se často vystavoval smrtelnému nebezpečí. 

U Slavkova porazil jak rakouského císaře Františka I., tak ruského cara Alexandra I. a jeho generála Kutuzova, který o několik let později ukončil Napoleonovo tažení v Rusku. Francouzského císaře už potom stíhaly jen samé porážky. V roce 1813 prohrál v Bitvě národů u Lipska a následně skončil ve vyhnanství na ostrově Elba. I přesto, že se mu podařilo shromáždit nové vojsko, v rozhodující bitvě u Waterloo v roce 1815 znovu prohrál. 

V dalším vyhnanství na ostrově svaté Heleny nakonec zemřel. „Byl sám ve svém malém pokoji. Přemýšlel a díval se, jak neustále prší. Jedl a četl ve vaně. Osamělost ho sžírala jako kyselina. Myslím, že tohle Napoleona nakonec zabilo,“ uzavírá spisovatel Jean-Paul Kauffmann. 

Napoleon změnil Evropu a zanechal po sobě odkaz v podobě občanského zákoníku, který ve Francii zčásti platí dodnes. Založil taky moderní školy, přispěl k rozvoji francouzských měst a zavedl systém prefektů, Řád čestné legie i číslování ulic, které se rozšířilo po Evropě.