Napoleonův rok ve Francii: byl slavný vojevůdce diktátor, nebo vizionář?
Rok 2021 je pro francouzská muzea a galerie rokem Napoleona Bonaparte. Kdo to byl? Tyran, diktátor a otrokář, nebo reformátor, vizionář a zakladatel moderní Francie? Úhly pohledu na někdejšího francouzského vojevůdce a císaře jsou různé. Ve středu uplyne dvě stě let od jeho úmrtí. A výročí si u pařížské Invalidovny připomene i prezident Emmanuel Macron.
Jen málokterá budova ve Francii je s bývalým francouzským vojevůdcem a císařem tak těsně spjatá jako právě pařížská Invalidovna. A to i přes to, že vznikla v jiné době, a že ji nechal postavit Ludvík 14. Byl to ale právě Napoleon, kdo zvýšil její prestiž a kdo právě tady poprvé uděloval Čestné legie. Navíc, právě v Invalidovně má Napoleon svůj hrob.
„Vypadá jako velký sarkofág. Je skutečně monumentální a připomíná pohřební místa ze starého Egypta nebo Říma,“ říká historik David Chanteranne. Napoleonovi a jeho odkazu se věnuje dlouhodobě, takže v posledních dnech a týdnech má napilno.
Dodnes vyvolává kontroverze
Někteří odborníci jako třeba akademik a aktivista Louis-George Tin s tak velkými kulturními akcemi nesouhlasí. Podle nich je důležité o Napoleonovi mluvit ve školách, ale není potřeba ho připomínat v tak velkém měřítku. A to jednak proto, že jeho vojenská tažení Evropou znamenala stovky tisíc mrtvých, ale i proto, že v roce 1802 obnovil otroctví.
Podle historika Davida Chanteranna není ale možné zapomenout na někoho, kdo tak zásadně ovlivnil každodenní životy Evropanů: „Jestliže na rozdíl od Britů řídíme vpravo, tak je to díky Napoleonovi. Zanechal po sobě občanský zákoník, zavedl systém číslování ulic a přestavěl kanalizace,“ argumentuje.
Všechny tyto názory a nálady bude muset zohlednit i prezident Emmanuel Macron. Podle televize BFMTV bude mít o Napoleonovi projev ve Francouzském institutu a položí květiny v Invalidovně.
Ze dna na vrchol a zpět
Napoleon pocházel z rodiny úřednické šlechty. Měl sice titul, ale peněz mnoho neměl. I proto už v devíti letech nastoupil na vojenské učiliště v Brienne-le-Chateau. Generálem se stal v pouhých 24 letech. Rychle ovládl Itálii, německé státy i Nizozemí, sám se často vystavoval smrtelnému nebezpečí.
U Slavkova porazil jak rakouského císaře Františka I., tak ruského cara Alexandra I. a jeho generála Kutuzova, který o několik let později ukončil Napoleonovo tažení v Rusku. Francouzského císaře už potom stíhaly jen samé porážky. V roce 1813 prohrál v Bitvě národů u Lipska a následně skončil ve vyhnanství na ostrově Elba. I přesto, že se mu podařilo shromáždit nové vojsko, v rozhodující bitvě u Waterloo v roce 1815 znovu prohrál.
V dalším vyhnanství na ostrově svaté Heleny nakonec zemřel. „Byl sám ve svém malém pokoji. Přemýšlel a díval se, jak neustále prší. Jedl a četl ve vaně. Osamělost ho sžírala jako kyselina. Myslím, že tohle Napoleona nakonec zabilo,“ uzavírá spisovatel Jean-Paul Kauffmann.
Napoleon změnil Evropu a zanechal po sobě odkaz v podobě občanského zákoníku, který ve Francii zčásti platí dodnes. Založil taky moderní školy, přispěl k rozvoji francouzských měst a zavedl systém prefektů, Řád čestné legie i číslování ulic, které se rozšířilo po Evropě.
Související
-
Nebýt Napoleona, tahle čokoládová pochoutka by zřejmě nevznikla
Napoleon kdysi zakázal dovoz kakaa do Evropy. Zajímá vás, co ho k tomu vedlo? Čtěte dál. Důležité však je, že kvůli jeho rozhodnutí začali Italové improvizovat a vy...
-
Paříž by bez Napoleona vypadala jinak! Muzeum ukazuje válečníka jako architekta a vizionáře
Dovedete si představit obrovského slona na pařížském náměstí Bastily? Anebo pyramidu na hřbitově Pére Lachaise? Tyto plány měl Napoleon, byl totiž velmi tvořivý vojevůdce.
