Na Zelené hoře se baroko a gotika prolínají s mystikou čísel

Pohled na kostel od příchozí cesty
Pohled na kostel od příchozí cesty

Možná jste se před pár týdny také se zájmem dívali na televizní film, který podle románu Miloše Urbana natočil režisér Jiří Strach. Jmenoval se Santiniho jazyk. Teď vás zveme do míst, kde oba tvůrci hledali inspiraci i lokace k natáčení. Do poutního kostela založeného v 18. století cisterciáky na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.

V sobotním výletu Po Česku jste se dozvěděli, za jakých okolností kostel sv. Jana Nepomuckého vznikl a které osobnosti za jeho založením stály.

„Samotný kostel v mnohém připomíná gotickou katedrálu,“ říká můj průvodce Stanislav Růžička z místního informačního turistického centra. Při pohledu na štíhlou, k nebi se vzpínající stavbu mu musím dát za pravdu.

Architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi se ve stavbě poutního kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře podařilo spojit dvě epochy a dva slohy. Gotický, který v té době už dávno patřil minulosti, a tehdy módní baroko. Mluvíme pak o barokní gotice nebo gotizujícím baroku.

Další informace mi podává můj dnešní průvodce: „Vlastní gotika je symbolizována především výškou a štíhlostí lomených oblouků kostela. Baroko se nachází v přízemní části, kde jsou barokní výzdobou zdůrazněny a barokními principy zašifrovány číselné kombinace barokní a křesťanské kabaly.“

Výzdoba kostela ohromuje dnešní poutníky stejně jako ty před téměř třemi staletími

Tedy vlastně mystiky. Zejména s mystikou čísel si architekt stavby Jan Blažej Santini-Aichel rád pohrával.

„Příkladem může být hlavní oltář, kde se na zeměkouli, kterou drží několik andělů, objevuje pět osmicípých hvězd,“ ukazuje Stanislav Růžička. „Osmicípé hvězdy jsou hvězdami cisterciáckými, pět jich je proto, že na pěti kontinentech je šířeno křesťanství. Na této zeměkouli stojí Jan Nepomucký. Velkých andělů je na oltáři pět. Každý z nich představuje desítku, nad nimi jsou tři malí andělíčkové, z nichž každý o sobě představuje jedničku. Dohromady tedy dostáváme číslo 53. Tolik bylo roků Janu z Pomuku, když byl umučen.“

Nejmystičtějším číslem v kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře je ovšem číslo pět. „Kostel je postaven v ambitech na znamení pěticípé hvězdy. Číslo pět se zde mnohokrát opakuje – vedle pěti vstupů je tu i pět oltářů,“ doplňuje vedoucí místního informačního centra.

Pět je kaplí i andělů na hlavním oltáři. A to zcela záměrně. „Číslo pět je naprosto zásadní,“ dozvídám se. „Podle křesťanské věrouky jde o základní číslo víry, neboť pět bylo ran Kristových.“

Interiér poutního kostela

Legenda také praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Pět písmen má i latinské slovo „tacui“, tedy „mlčel jsem“, které vyjadřuje to, co světec učinil – neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, ani když ho král Václav IV. mučil a pak nechal svrhnout do Vltavy.

Pro svou architektonickou jedinečnost byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře roku 1994 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.


Zobrazit polohu Zelené hory u Žďáru nad Sázavou na větší mapě