Na zámku v Nových Hradech zabloudíte v labyrintu z jehličnanů
Oblíbenou kratochvílí šlechty bývaly labyrinty. Tuto lákavou středověkou atrakci nabízí široké veřejnosti zámek Nové Hrady ve východních Čechách, který řadu let chátral. Jeho majitelé teď vybudovali nový labyrint a ten je i na dnešní dobu tak složitý, že se v něm menší děti ztrácejí. Bludiště je vysázené z tújí, které na zimu neopadávají. Bloudit se v něm tedy dá v každé roční době.
Paní Jindra přijela z Čáslavi a se svými dětmi není ve zdejším bludišti poprvé: „Jezdíme sem často, protože tu máme příbuzné. A taky občas na výlety. Jak snadno děti najdou cestu k mínotaurovi? To nevím,“ směje se. „To uvidíme, až se mi to tady rozprchne.“
Děti samotné však po labyrintu pouští paní Jindra nerada. Nedoporučuje to ani zámecký pán Petr Kučera: „Malé dítě se v labyrintu skutečně ztratí, za chvilku začne mít velice stísněné pocity. Rodiče to někdy podceňují.“
„Máme tu přibližně 900 tújí a jejich vysazení bylo poměrně složité. Zlom, na kterém se labyrint nachází, je původně zahlouben, takže v malé hloubce už je skála. V opuce jsou vylámané pásy, do kterých se navezla zemina. Teprve do ní se pak túje nasázely,“ říká zámecký pán.
Mínotaurus s podobou diktátora
Uprostřed labyrintu se podobně jako na Krétě ukrývá Mínotaurus. Tady je to naštěstí jenom socha: „Každé století v lidských dějinách mělo svou nestvůru, své mínotaury. Náš labyrint jednoho takového z dvacátého století ukrývá. Nebudu to prozrazovat, ať se posluchači přijdou podívat a najdou si ho sami.“
Respektuji přání pana Kučery a neprozradím, koho ta socha ztvárňuje. Jen trochu napovím, že je to jeden diktátor, který vládl na začátku dvacátého století v jedné zemi na východ od našich hranic.
Teď už je však načase, abych sám hledal východ. Začíná se pomalu stmívat, což není dobré znamení. Naštěstí tu není žádná brána, kterou by někdo uzamkl a já bych se pak nemohl dostat ven. Východ z labyrintu u Nových Hradů jsem ale po krátké chvíli přece jen nalezl.
