Na úřadě se nescházíme, zapálíme oheň a promítáme si film, říká herec a předseda zahrádkářů Zadražil

12. prosinec 2021

Herci Janu Zadražilovi se daří plnit si své sny – hraje ve Spolku Kašpar a ve Viole, kde se potkává s Taťjanou Medveckou a Davidem Novotným. Načítá audioknihy, stal se předsedou zahrádkářů v Řeži a působí jako moderátor internetového vysílání Rádia Kašpar. „Nejdůležitější je vědět, že jsem odevzdal v danou chvíli všechno, co jsem mohl. A pak jsem spokojený,“ říká herec, který se v Divadle v Celetné připravuje na premiéru hry Pravý západ.

Čtěte také

Jak děláte lidem radost?

Nabídky, jak udělat lidem radost, přichází samy od sebe, stačí je jenom poslouchat. Někdy se stačí jenom usmát na člověka v metru, nebo se stanete předsedou zahrádkářů. Na sterá kolena jsem se stal předsedou základní organizace zahrádkářů v Řeži. Je to splněný sen, protože mi došlo, že pro nás, pro mě jako Husákovo dítě, je pojem zahrádkáři zprofanovaný. Říkal jsem, že začneme třeba tím, že nebudeme dělat schůze na obecním úřadě, ale venku. Jsme koneckonců zahrádkáři. Máme louku u řeky, tam je ohniště, tak se sejdeme tam, zapálí se oheň, pak se promítne nějaké letní kino. Odcházíme večer, schůze trvá šest hodin a lidi říkají – to zas byl dobrý čas, to jsme si zase užili světa.  

V Divadle v Celetné se chystá premiéra hry Pravý západ od Sama Sheparda. O čem hra je?

Téma této hry je téma nás všech, přestože se to odehrává v Americe. Je tam věčný souboj – narodil jsem se jako starší brácha, mám o rok mladšího bráchu, myslím, že se máme strašně rádi, ale poměřování a nějaký potýkání se je tam vlastně pořád. Brácha je skvělý, manuálně zručný, cestovatel, zpívá, píše knihy a básničky, ale je prostě o rok mladší. A na to narážíme, ale zároveň jsem přesvědčený, že tam cítím velikánskou lásku. A poměřování v práci? Asi každý s tím bojuje, myslím, že nejdůležitější je vědět, že jsem odevzdal v tu chvíli všechno, co jsem mohl. A pak jsem spokojený. To jestli to vyjde, nebo ne, to už neovlivním. A snažím se mít se rád.

Spolek Kašpar postavil i rozhlasové studio, v Bytovém divadle Ferdinanda Vaňka máte internetové vysílání. Vytyčili jste si nemalý cíl – budeme jediným zcela kulturním rádiem, které pouští novou hudbu. Co to je za muziku?

Je to i punk, teď třeba Toten Hosen vydali novou desku, a to já bych, kdybychom neměli Rádio Kašpar, nevěděl. Pořád bych si do kola pouštěl Soundgarden, Faith No More… V tohle je třeba neuvěřitelný Jakub Špalek – rádio vzniklo z potřeby komunikovat s divákem, když nemůžeme hrát divadlo. A přišel s plánem – pojďme udělat rádio. V roce 2020, kdy nikdo rádio neposlouchá, to jsme si mysleli. A ta výzva byla veliká. Dneska rádio mělo 18. listopadu rok výročí vysílání, hrajeme dál. Vše, co s rádiem zažíváme, lidí, které díky němu můžeme potkávat, to bychom nezažili.

Chci tam slyšet to, co na normálním rádiu neuslyším. A budu také pouštět z vinylu. Já vysílám každé pondělí od půl deváté do jedenácti, a každé druhé pondělí v měsíci od půl třetí do čtyř hodin je to trochu serióznější, mám hosta. Teď jsem tam měl třeba Vildu Čoka z Pražského výběru, zážitek, krásný věci. Takže bychom chtěli, aby každý, kdo si pustí Rádio Kašpar, tak se  potěšil a dozvěděl něco, co se na jiné rádiové stanici nedozví.

Spustit audio

Související