Na hranici chudoby žije jeden a půl milionu Čechů. Ohroženi jsou hlavně samoživitelé

2. únor 2016
chudoba, chudí lidé, bezdomovci

Nemají peníze na jídlo, bydlení ani na oblečení – takoví lidé bývají odkázaní na sociální dávky. Například paní Lucie je matkou pěti dětí a už dlouho nemůže najít práci. Těžko proto našetří na kauci na byt, a tak prozatím bydlí v azylovém domě v Jihlavě.

„Mám byt 2+1 a nájem 8 tisíc, na který nám přispívají dávky v hmotné nouzi 5 tisíc korun,“ popisuje svou finanční situaci.

„V Česku se na hranici chudoby pohybuje okolo jednoho milionu pětiset tisíc lidí,“ hodnotí tuto situaci Lucie Benešová, analytička z Charity ČR. „Naši sociální pracovníci se zajímají hlavně o lidi nacházející se v latentní a skryté chudobě, kteří se do těchto statistik nevejdou,“ upozorňuje na nejednoznačnost zmíněného čísla v rozhovoru s moderátorem Jiřím Chumem.

Prvním krokem k chudobě je nedostatečná finanční gramotnost. Pak hlavně záleží na tom, jak rychle se lidé ze špatné finanční situace dostanou. „Celoevropsky hodně ohroženou skupinou jsou samoživitelé. Ti často nedosáhnou na příjem, na který mají nárok, tedy na výživné. Proto vítáme návrh zákona o zálohovém výživném,“ vysvětluje Lucie Benešová.

Čtěte také

Minimální mzda? Pracujete, ale nevyděláte si ani na základní potřeby

Minimální mzda se přitom v Česku pomalu zvyšuje, naposledy na 9 900 korun. „Je to poměrně málo peněz. Zvlášť když vezmeme, že minimální mzdu pobírá 6 % populace. Částka se tedy dotýká dost lidí,“ soudí a dodává: „Je nepříjemné, když pracujete, ale přitom si nevyděláte ani na nejzákladnější potřeby.“ Proto sociální pracovníci Charity ČR požadují zvýšení minimální mzdy až na 12 tisíc korun.

Řešení vidí Lucie Benešová především v prevenci. Podle jejích slov je třeba, aby lidé neztráceli bydlení. „Jsme svědky bujaré šedé zóny a byznysu s chudobou,“ připomíná existenci ubytoven pro lidi bez domova, na jejichž osudech se vydělává. Za stěžejní tedy považuje zákon o sociálním bydlení.

  • Reportáž