Na Dálném východě strávil pouhých šest let, ale jeho stopy jsou tam patrné dodnes. Kdo byl Bedřich Heyduk?
Pocházel z vesnice na Chrudimsku, na Kavkaze učil Rusy pěstovat víno a stal se průkopníkem osidlování Dálného východu. To je příběh českého agronoma Bedřicha Heyduka, který spojil svůj život s Ruskem. Koncem 19. století dokonce patřil do skupiny odborníků, kteří navrhovali postavit přes Sibiř železnici. Bedřich Heyduk se z Ruska do vlasti nevrátil. Zemřel v roce 1890 ve Vladivostoku. Co po něm na Dálném východě zůstalo?
Na ulicích metropole ruského Dálného východu Vladivostoku zní pestrá směs hudby. Mísí se tu slovanské, sibiřské i čínské tradice.
Právě tady začalo zhruba před sto padesáti lety hromadné osídlování, když tato oblast připadla na základě mezinárodních smluv Rusku. Lodě s přesídlenci sem pluly z Oděsy a Petrohradu, cesta přes celou Asii trvala několik měsíců.
Čtěte také
V roce 1885 z jednoho plavidla vystoupil také Čech Bedřich Heyduk, který se předtím v podhůří Kavkazu věnoval pěstování vína a při tom založil tři velké české vesnice.
Vínu zima nesvědčí
„Pozvali ho sem ne proto, že rozuměl vinařství, on byl hlavně výborný agronom. Dobře věděl, co je kde možné pěstovat a jakým způsobem. Gubernátor mu dal na starost rozvoj zemědělství nejen v našem jihoussurijském kraji, ale v celé Přímořské oblasti, v Zabajkalsku a na Sachalinu,“ vypráví knihovnice Nina Ivancovová, která podrobnosti o Heydukově působení objevila v archivních dokumentech.
Rodák z Rychmburku na Chrudimsku už tehdy překročil padesátku a za sebou měl více než dvacet let života v Rusku. Na Dálný východ se tehdy stěhovali lidé z okolí Kyjeva nebo dnešního Běloruska a Heyduk je učil pěstovat plodiny jako len nebo tabák, kterým se na východě dařilo.
Jen snaha začít tu s vinařstvím nevycházela. Sazenice vozili až z Oděsy, ale v místním drsném klimatu nepřežily. „Našli tu dokonce dva farmáře, kteří révu zkoušeli pěstovat. Možná ale nedělali všechno správně. Nedařilo se jim,“ potvrzuje paní Nina.
Čtěte také
Pokrok ze Západu
Všechno ostatní ale podle dochovaných záznamů Heydukovi vycházelo. „Z velké části je i jeho zásluha, kolik je teď tady měst a vesnic,“ říká Nina Ivancovová.
Mnohé zajímavé podrobnosti podle jejích zjištění obsahují zápisy ze sjezdů dochované v místní knihovně. Gubernátor Andrej Korf zval na tyto sjezdy všechny chytré a kreativní osobnosti z Přiamurského kraje. Bedřich Heyduk na nich pravidelně vystupoval, a to nejen jako agronom.
Čech, který předběhl dobu
Účastníky sjezdu například vytrvale přesvědčoval o nutnosti postavit transsibiřskou železnici, která by osídlení výrazně urychlila. Ta nakonec, jak víme, postavena byla, Bedřich Heyduk si jí ale už nedočkal. Zemřel 7. července roku 1890 ve Vladivostoku, údajně na prasklý žaludeční vřed, který si přivodil během svých cest po nehostinných krajích.
Do vlasti se tedy Bedřich Heyduk už nevrátil a místní ho s velkými poctami uložili na Pokrovském hřbitově. Jeho pomník, byste ale dnes ve Vladivostoku hledali marně. Hřbitov byl zrušen a na jeho místě je městský park. Jeho práce je ale v těchto kdysi pustých, nehostinných krajích vidět dodnes.
Související
-
Dva týdny v jednom kupé za pět tisíc eur? Transsibiřská magistrála slibuje extrémní zážitky
Velká sibiřská cesta – tak přes sto lety nazvali železniční trať, která poprvé v historii dopravně spojila Evropu s břehem Tichého oceánu po euroasijském kontinentu.
-
Vladivostok: Českoslovenští legionáři netušili, že se tu zaseknou na 2 roky
Ve Vladivostoku se nechtěli zdržet. Ale Francouzi neměli lodě, Angličané je poslali za Američany, Američané za Japonce... A všichni Čechoslováky vlastně zneužili.
