Mor včelího plodu řádí ve Spojených státech víc než v Česku. Američtí včelaři na něj mají nový nástroj, a tím je očkování
Americké ministerstvo zemědělství povolilo vůbec poprvé v historii očkování včel. Zvláštní způsob imunizace má pomoci tamním včelařům v boji s morem včelího plodu. V případě výskytu nemoci, kterou způsobují bakterie, je přitom nutné včelstvo zlikvidovat a v některých případech použít antibiotika. Nová "vakcína" se přitom podává včelím královnám. Princip očkování popisuje Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského.
Jak přesně tedy to očkování, které je vůbec prvním očkování pro včelstva, má fungovat?
Tento nový americký přípravek pro včely by měl být založen na metodě takzvaného transgeneračního imunitního primingu, tedy imunitním zcitlivění jedince pro druhé setkání s původcem nemoci.
Čtěte také
Z médií je známo, že přípravek se aplikuje včelím matkám, tedy anglicky královnám. Ale matka nejí z misky jako kočka, je každých několik minut krmena z úst do úst svými komornými, takže tyto včely musejí být nějak zaangažovány, aby matka přijala preparát. Imunitu by pak matka měla zabudovat i do svých vajíček, a tak předávat jistou míru odolnosti následující generaci svých dcer, tedy dělnic.
Evropský přístup je jiný než americký
Dá se to označit za průlomové?
Je to nové a píše se, že význam má být hlavně profylaktický, to znamená, že má chránit zdravá včelstva před onemocněním. Na léčbu nemoci v klinickém stavu, kdy je tam obrovská reinfekce v miliardách bacilů, to podle mých zkušeností nefunguje.
Spíš jde tedy o prevenci a doplněk důkladné likvidace infekčních zdrojů. Lidově řečeno, i když budeme mít nějaký preparát, tak bez úklidu a dezinfekce, jak by si možná přáli někteří včelaři, to nepůjde ani s novým lékem.
O jak velký problém se v případě moru včelího plodu jedná?
Čtěte také
Je to nemoc vážná, ale u nás to zase takový problém není, někde ano. Nemocné včelstvo se už neuzdraví, postupně zeslábne a uhyne. Na to nelze předpokládat žádný lék, ale bohužel mezi tím se nakazí ještě 20 dalších včelstev a inkubační doba, tedy doba, než včelař nemoc zjistí, je kolem 3 let, a pořád se to může šířit.
A tomu u nás už 130 let předcházíme důsledným snižováním infekčního tlaku, tedy radikální likvidací všech nově objevených ohnisek moru. Kdyby se to nedělalo, tak Evropa bude zakrátko ještě víc promořená než Spojené státy. Ale není. V České republice se mor týká desetin procent včelstev, v Americe píšou 25 %.
Související
-
Českým zemím se středověký mor skoro vyhnul, zjistili vědci. Opírají se o dobové vzorky pylu
Morová pandemie ze 14. století nedopadla na všechny regiony stejně. Zatímco ve Skandinávii měla ničivý vliv, české království takzvanou černou smrtí tolik netrpělo.
-
Z každého úlu vycházejí tři tóny, říká londýnský včelař. Pomocí medu vytváří experimentální hudbu
Med, včelí vosk a propolis, to jsou tradiční produkty každého včelstva. Díky britskému umělci, vynálezci a včelaři, který si říká Bioni Samp, se mezi ně zařadil i j...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://radiozurnal.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.