Českým zemím se středověký mor skoro vyhnul, zjistili vědci. Opírají se o dobové vzorky pylu

Proč vědci zkoumali stovky radiouhlíkově datovaných vzorků pylu z lokalit po celé Evropě?

Pylová analýza rekonstruuje vegetaci v krajině. Přistupovali jsme totiž k pandemii jako k hospodářskému systému, který s pandemií kolabuje, a pomocí pylové analýzy jsme se dívali na zemědělskou krajinu. 

Čtěte také

iROZHLAS

Středověký mor neměl všude stejný dopad, ukázala to inovativní metoda analýzy starého pylu

V některých regionech Evropy krajina zarůstala, v jiných nezarůstala. Právě z toho odhadujeme demografické souvislosti, tedy kolik obětí pandemie měla a kolik zemědělské krajiny mohlo ubýt, aby to uživilo zbývající populaci.

Je nějaké vysvětlení, proč se morová epidemie ve 14. století odehrála v různých oblastech rozdílně? Čím to je, že zrovna Čechy epidemie nepostihla tak hrozně jako jiné oblasti?

My toto vysvětlení nemáme, to nebylo naším cílem. Naším cílem bylo popsat rozdíly. Ty se nám ukázaly jako velmi překvapivé a teď bude úkolem historiků, aby je vysvětlili.

Já osobně se domnívám, že roli hraje především rychlost komunikací ve středověké Evropě. Komunikace byla nejrychlejší po moři, zatímco na souši to šlo pomalu. Regiony, kam se lze dostat jen po souši, v tehdejší době byly postiženy minimálně nebo nebyly postiženy vůbec, což je případ třeba tehdejšího českého království.

Univerzální model pandemie?

Znamená to, že neexistuje nic jako univerzálně platný model pandemie?

Zdá se, že univerzálně platný model pandemie skutečně neexistuje. Bude to podobně složité jako v případě dnešní podstatně méně smrtné pandemie covidu-19. Vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými regiony bude velmi netriviální, až skoro nemožné.