Mnoho nadějných léků ve výzkumu se nedostane na trh. Objeví se totiž vedlejší účinky na játra. Vědci je chtějí lépe předvídat
Řada léků má vedlejší účinky na lidská játra. Odborníci se o nich ale někdy dovídají pozdě. Potíže totiž způsobí jen malé části lidí, kterou je těžké předvídat. Situaci by chtěla zlepšit evropská iniciativa, do které jsou zapojeni i vědci z mnoha zemí včetně Česka. Jak obtížný problém je takzvané lékové poškození jater, vysvětluje farmakoložka z univerzity ve španělské Malaze Maribel Lucenová.
Síť odborníků pro lékové poškození jater zahrnuje základní výzkum, akademiky, farmaceutický průmysl, regulační orgány, lékaře i pacienty. Chceme problému lépe porozumět, tak aby výsledky posloužily pacientům.
Lékové poškození jater je náročný problém. Nemáme jediný ukazatel, který by nám jednoduše určil diagnózu. Diagnostikuje se vylučovací metodou mezi mnoha jinými poruchami jater. Je to někdy velmi složité, protože mnoho pacientů užívá víc různých léků najednou a potřebujeme vědět, který z nich je za to zodpovědný.
Lékové poškození jater je jeden z hlavních důvodů, proč se léky stahují z trhu.
Španělská farmakoložka Maribel Lucenová
A také to je problém v klinických zkouškách při vývoji nových léků. To, že by lék mohl potenciálně poškozovat játra, je vážná věc, kterou se musíme zabývat přísně vědecky, protože to rozhoduje o tom, jestli lék pustíme na trh.
Když příčinou může být lék
Myslíte si, že lékaři pamatují na tu možnost, když mají pacienta s jaterními problémy, že by to mohlo být způsobeno lékem?
To je dobrá otázka. Naše iniciativa se snaží také šířit povědomí. Zaprvé je potřeba, aby lékaři měli podezření na to, že zánět jater jejich pacienta může být způsobený lékem nebo potravinovým doplňkem. Když jsme s tím začali, lékaři nám říkali, že se s lékovým poškozením jater nikdy nesetkali, ale teď už jsou s tím lépe obeznámení.
Lékové poškození jater znamená, že nějaká látka je toxická pro játra. Jak by se daly takové látky odhalovat co možná nejdříve?
Je to jako hledání svatého grálu. Lékové poškození jater je poměrně vzácné. To znamená, že musíme spolupracovat ve velkém rozsahu. V jedné genetické studii jsme dali dohromady dva tisíce případů poškození jater a dvě stě tisíc kontrolních vzorků, abychom zjistili, jestli existuje nějaká genetická predispozice. Bohužel ani to nebyl dostatečně vypovídající výzkum a nevíme, který pacient je náchylný k poškození jater, dokud si dotyčný lék nevezme. Stále na tom pracujeme. Zkoumáme souhry více genů, ale stále ještě nevíme nic.
Snaha být o krok napřed
Nedalo by se na to přijít ještě dříve, než se lék dostane k lidem?
Lékové poškození jater je jeden z hlavních důvodů, proč se léky stahují z trhu, ale také vyřazují během vývoje. I proto se snažíme to předvídat. Leonard Nelson a další vědci z naší iniciativy se snaží vyvinout preklinické modely, nebo dokonce zvířecí modely, které napodobují možné poškození jater u lidí.
Jenže, jak jsem řekla, je to problém, který hodně závisí na charakteristikách pacienta. Proto nejlepší model, který můžeme zkoumat, je člověk, který prodělal lékové poškození jater. Mezi mnoha jinými, kteří brali stejný lék ve stejné dávce a snášejí ho bez vedlejších účinků.
Čtěte také
Na výzkumu se podílí hodně vědců, momentálně natáčíme na Fyzikálním ústavu v Praze, co může k lékům a jaterním buňkám říci fyzika?
Řekli byste, že to je velmi vzdálený vědní obor, ale není. Jsme rádi, že do naší iniciativy patří právě pražský Fyzikální ústav. Přinesl nám důležité poznatky, zejména krásné obrázky, na kterých je vidět, jak léky působí na mitochondrie a další buněčné organely. Otevírá to dveře dalšímu výzkumu. Jsou to jednak snímky, které můžete pořídit zdejšími přístroji, a jednak jsou tu lidé, které tak snadno nenajdete: kteří mají znalosti, aby dovedli tato zjištění správně interpretovat.
Související
-
Pozor na lesní ovoce. Tasemnice liščí může vážně poškodit játra, onemocnění se projeví až po letech
Neomyté lesní ovoce může být zdrojem nákazy onemocnění, které přenáší tasemnice liščí. Případy jsou sice vzácné, v Česku jich ale přibývá.
-
Budou se díky pandemii schvalovat nové léky rychleji? Dosavadní vývoj naznačuje, že ano
Pandemie může mít i některé pozitivní dopady – například rychlejší vývoj a schvalování nových léků. Klinická hodnocení byla dosud velmi zdlouhavá a finančně náročná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.