Mít jakoukoli medaili z olympiády nebo paralympiády je úžasný úspěch, říká paralympijský vítěz Arnošt Petráček

V rámci čtyřleté přípravy na Rio jezdil Arnošt Petráček se svým trenérem na závody handicapovaných i zdravých plavců a snažili se najít možnosti vylepšení jeho plavecké techniky. Radiožurnál dal Petráčkovi i jeden živý dárek – do studia za ním přišel olympijský vítěz Lukáš Krpálek, se kterým se Arnošt Petráček chtěl seznámit. Zlaté medaile z olympijských i paralympijských her tak ležely na stole ve studiu Radiožurnálu vedle sebe.

Petráček vytvořil 5 světových a 9 evropských rekordů. Plave tak, že se vlní nohama a tělem. „Když plavu stylem delfína, tak je třeba plavat na hladině, ne se potápět nahoru a dolů. To znamená uplavat třeba 6 vln na jeden nádech. Ke zlepšení dýchání mi pomohli i v Institutu sportovního lékařství, kam jsem chodil pravidelně na kontroly,“ říká Arnošt Petráček.

Podle trenéra Jiřího Filipa je důležitý celý průběh závodu – jak dobrý start, tak i to, aby Arnoštovi nedošly síly v závěru. Oproti některým soupeřům je ale Arnošt Petráček znevýhodněn. „Musí dohmátnout hlavou, takže i když je třeba metr před soupeři, tak ti soupeři natáhnou ruku a v cíli jsou před ním. S tím jsme bojovali řadu let, protože vždycky prohrál o ten pomyslný dohmat, i když byl celý závod metr před soupeři,“ vysvětluje Filip.

Trénování handicapovaného plavce s postižením, jako má Arnošt Petráček, je podle Jiřího Filipa hodně těžké, protože trénink zahrnuje neustálé vymýšlení nových věcí. Neexistuje papír od lékaře, co smí nebo nesmí dělat. Zároveň je každý handicapovaný sportovec handicapovaný trochu jinak, takže nejde se všemi dělat to samé.

Přemýšlel Arnošt někdy o tom, že by si pořídil robotickou protézu? „Já ani nevím, jestli bych to chtěl, protože nevím, jestli by mi to překáželo. Naučil jsem se žít s tímto handicapem a nevím, jestli bych se dokázal naučit s nějakou protézou,“ odpovídá paralympijský vítěz Arnošt Petráček.