Městečko Wilber v Nebrasce se pyšní titulem české hlavní město Spojených států. Má na to i prezidentské potvrzení

Ve Spojených státech stále ještě existují místa, kde můžete kdykoli přijít do obchodu a odejít s čerstvým koláčem nebo jitrnicí. Není jich mnoho, českých obchodů i jiných institucí ubývá. Jedním z míst, kde se Čech stále cítí jako doma, i když se nachází uprostřed Ameriky, je Wilber ve státě Nebraska. Městečko schované mezi širými lány kukuřice, kravskými stády a turbínami větrných elektráren se hrdě označuje za české hlavní město Ameriky. A má na to i prezidentské potvrzení.

Paul Havel mi markuje šest koláčů za šest dolarů a směje se, že si je kupuju k snídani. On je prý slupne v kteroukoli denní dobu. Prodává v obchodě, který kdysi založil jeho otec. Koláčů prý denně pečou přes dvě stě a kromě nich tu pořídíte spíš masné výrobky. Však se taky obchod jmenuje Frankovo uzenářství.

Steve Ourecky si pochvaluje, co všechno z tradičních českých uzenin se dá tady ve Wilberu běžně sehnat. On sám provozuje restauraci, kde každý čtvrtek servíruje české menu.

„Knedlo-zelo-vepřo s omáčkou, to je naše česká specialita. Jezdí sem na ni každý čtvrtek lidé z širokého okolí.“

Přednost má to české

České dědictví tu ovšem neprochází jenom žaludkem. Běžné jsou nápisy jako „Vítáme vás“, dámské toalety jsou primárně označeny slovem „ženy“ a česky je označená i městská radnice.

„Místní drogérie prodává české zboží z dovozu, nebraští Češi tu mají řemeslný obchod, kde vyrábějí kroje. Hned vedle je další obchod s českými výrobky. České jídlo a pití tu seženete na více místech. Vydávám noviny orientované na česká témata, pak samozřejmě tohle naše muzeum,“ nabízí Steve Ourecký výčet českých institucí, které tu najdete na několika stovkách metrů čtverečních.

Tradiční české koláče s různými náplněmi jsou domácí a ve srovnání s pečivem v oblasti amerického hlavního města Washingtonu D.C. levné

Bez piva to nejde

K tomu má brzy přibýt ještě obnovený lokální pivovar s českým pivem. I z toho je patrné, že pandemii covidu tohle venkovské sídlo na americkém Středozápadě přečkává se ctí, jak potvrzuje starosta Wilberu Roger Chrans.

„Bylo to těžké, byly to chudé časy pro mnohé z nás, ale nenapadá mě žádný zdejší podnik, který by pandemii nepřežil. Snažíme se žít lokálně, nakupovat lokálně, podporovat přednostně naši zdejší produkci. A jen co tu neseženeme, kupovat jinde,“ a směje se spolu s ostatními, když se ptám, jestli je tady české dědictví podmínkou ke zvolení starostou. O tom prý neví, ale myslí, že to pomáhá.

Čtěte také

„Řekl bych, že nejméně 70 procent obyvatel našeho města má aspoň částečně české předky. A hodně rodin stále udržuje české tradice, týká se to jídla, Vánoc, hudby i tance. Hodně se tu zpívá polka a mnohdy i česky. Takže my si svého českého dědictví opravdu vážíme. Tím nechci říct, že by to tak v jiných česko-amerických komunitách nebylo, ale my jsme ten dopis poslali první.“

Štempl od prezidenta

Tím dopisem myslí Steve Ourecký iniciativu z 80. letech, která vyústila v rezoluci amerického Kongresu o českém hlavním městě Ameriky.

„Oni ji schválili a tehdejší prezident Ronald Reagan podepsal prohlášení, kde stálo, že Wilber je českým hlavním městem Spojených států amerických,“ vzpomíná Sheryl Kastanek, která tady v Nebrasce pokračuje ve farmářské tradici svých předků a češství si možná až romantizuje.

„Češi si váží rodiny, vzdělání a kulturního dědictví. Prostě dobří lidé, co chtějí zvelebovat místo, kde žijí,“ nabízí svůj obraz českého člověka česká Američanka z Nebrasky.

„Jsme Američani. Naše Ústava, naše svobody, to je naše první láska. Ale pak k tomu přidáme svou českou kulturu a je to o to větší zábava. Hrdě udržujeme české dědictví živé a silné,“ zaníceně vypráví Sheryl Kastanek oblečená do tradičního českého kroje.

Znát je to hlavně při každoročních českých slavnostech na začátku srpna, které se tu konají víc než 60 let. Příští rok ale vypukne veselí už v březnu, kdy české hlavní město Ameriky oslaví 150 let od založení.

autoři: Jan Kaliba , aka
Spustit audio

Související