Města a obce mohou kvůli Sberbank přijít až o 700 milionů. „Jsou to finance na školy a infrastrukturu,“ upozorňuje právník

Proč se obce bojí, že už peníze neuvidí?

To je relativně jednoduché. Kdyby byl ve Sberbank dostatek peněz na výplatu všech jejích věřitelů a dluhů, nebyl by důvod, aby ji Česká národní banka odebírala licenci a Sberbank skončila v úpadku a konkurzu. Kromě toho to vypadá, že garanční systém finančního trhu, který de facto opanoval celé řízení a vyloučil z řešení prodeje majetku Sberbank ostatní věřitele, tlačí na urychlený prodej majetku Sberbank. To je dle našeho názoru v protikladu se zájmem na prodej za co nejvyšší cenu tak, aby se dostalo na všechny věřitele.

Insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová tvrdí, že by obce a města měly dostat zpět více než 90 % vkladů. Z čeho tedy vycházíte, že tomu tak nebude?

Jde o to, že celkový počet pohledávek věřitelů vůči Sberbank je částka přesahující 60 miliard korun. Sberbank má na účtech aktuálně kolem 17 miliard korun a její hlavní další majetek je úvěrové portfolio s nominální hodnotou někde mezi 40 a 50 miliardami korun. A u toho je právě rozhodující, za jakou částku se prodá.

Čtěte také

iROZHLAS

Města se obávají, že na ně nezůstanou peníze ze zkrachovalé Sberbank. Mají tam i stovky milionů

My zastupujeme samosprávy v podobě měst a obcí, které mají u Sberbank přes půl miliardy korun. Pokud připočteme další územní samosprávné celky, které podporují cíle téhle skupiny, jedná se o subjekty s celkovými pohledávkami v řádech miliard korun. Celkově mají samosprávy u Sberbank víc než 7 miliard korun. A protože jsou dle zákona uspokojovány v rámci insolvenčního řízení až jako poslední v řadě, jsou jejich peníze ohroženy v případě, že se nepodaří prodat úvěrové portfolio za takovou částku, aby se dostalo na všechny.

Spekulace o tom, za kolik se to podaří prodat, nemůžeme ověřit, protože v rámci toho řízení Garanční systém finančního trhu společně s Českou národní bankou de facto vyloučily ostatní věřitele z řešení věci a přístupu k informacím. Ale i pokud by to bylo těch 90 %, stále se bavíme o tom, že 10 % z poslední skupiny je neuspokojených. A to by znamenalo, že z více než 7 miliard korun, které mají ve Sberbank samosprávy, by bylo 700 milionů nenávratně ztraceno. I to je strašné, ale obáváme se, že ta čísla vyjdou ještě hůře.

Obrátili jste se i na senátní komisi, aby prozkoumala okolnosti insolvence. Co od toho čekáte? Může to městům a obcím s uvázlými penězi pomoct?

Máme za to, že jde o tak závažný problém, že má celostátní rozměr – právě proto, že tam jde o veřejné prostředky samospráv, jde o peníze na financování škol, domovů pro seniory, infrastruktury a podobně. Proto by se tím měl stát a politická reprezentace dle našeho názoru zabývat.

Snažíme se, aby územní samosprávné celky nepřišly o své peníze. A snažíme se jednoduše dosáhnout co nejvyššího uspokojení všech věřitelů. Máme za to, že stát se prostřednictvím svých institucí v podobě Garančního systému finančního trhu a České národní banky zachoval k samosprávám nepochopitelně macešsky, kdy je vyloučil, ačkoli sami měly vůli a ochotu se zasazovat o to, aby prodej proběhl řádně a za co nejvyšší cenu.

A proto se obracíme na senátní komisi, která – byť nemá exekutivní pravomoci – může pomoci s řešením v rovině celostátní a případně i pro budoucnost s úpravou právních předpisů, které v tomto případě způsobily, že největší věřitel, kterým je Garanční systém finančního trhu a který má možnost všechny ostatní věřitele přehlasovat, je zároveň věřitelem prvním v pořadí s uspokojováním pohledávek. Jemu tedy de facto stačí co nejrychleji prodat alespoň za cenu, která uspokojí jeho a to, že se nedostane na ostatní, už nemusí být jeho problém. To si myslíme, že není správné.