Medvědí maso chutná jako žádné jiné, doporučují Finové. A kdo radši něco běžnějšího, ať si dá soba

Ryby, kořenová zelenina, lesní plody a sobí maso. To jsou opěrné body finské kuchyně. V Helsinkách ji můžete vyzkoušet i na neobvyklých místech. Třeba v bývalém skladu loďařského téru. Zpravodaj Viktor Daněk se v něm dozvěděl, že pravým labužnickým zážitkem je ochutnat medvěda.

Na ostrůvek Tervasaari, který je porostlý nízkými stromy, se dá na rozdíl od desítek jiných v okolí dojít suchou nohou rovnou z centra Helsinek. Procházka přes záliv nabízí pěkný výhled na pravoslavnou katedrálu z červených cihel zasvěcenou Zesnutí Bohorodičky.

Místní sem ale spíš chodí kvůli velkému hostinci zvaném Savu – Kouř, pojmenovaném podle toho, že v zimě na ostrově stoupal dým vždy jen z jediného komína.

Dům, který pamatuje divoký sever

Čtěte také

„Jsme v nejstarší dřevěně budově v Helsinkách, která stojí stále na tomtéž místě. Jinde ve městě byste sice našli starší dřevostavby, ale ty se tam přesunuly z jiných částí Finska,“ vypráví Laura, která chod hostince řídí.

Povídáme si v malé předsíni zdobené trofejním parožím, kde si mohou hosté před vstupem do útulné restaurace odložit kabáty do staré almary. Ohromné trámy nad mojí hlavou mají úctyhodných víc než dvě stě let. Kdysi to tady ale vypadalo hodně jinak.

Minulost s vůní téru

„Byl tady sklad téru – tehdy šlo o jeden z nejdůležitějších obchodních artiklů,“ vysvětluje Laura. Dřevní tér býval pro loďaře po stovky let skutečně klíčovou surovinou. Vyráběl se v lesích severně od Helsinek pomalým pálením dřeva bez přístupu vzduchu.

Dnes už v domě po térů a loďařích nezbyla ani památka, zato se v něm dá rychle nasát atmosféra finské kuchyně

Na lodích sloužil jako impregnace a utěsňoval skuliny. Využití našel kdysi ale také v lékařství. Je antiseptický, takže se hodil na rány. „Ve Finsku se říká, že pokud vás nevyléčí sauna, vodka ani tér, není vám uzdravení souzeno,“ směje se Laura.

Je libo uzenou rybu, nebo sobí maso?

Čtěte také

Dnes už tady po térů a loďařích nezbyla ani památka, zato se v domě dá rychle nasát atmosféra finské kuchyně. A na tu je Laura specialistka. Základ tvoří ryby. „Finové mají ryby rádi, uzené především. Ty z chladného kouře se hodí k předkrmům, na hlavní chod jsou zase lepší z teplého dýmu,“ přibližuje.

Ryby si tady připravují samy v malé udírně v kůlně za hospodou. V nabídce mají i další druhy masa včetně sobího. Ve Finsku nejde o žádnou zvláštnost, běžně ho koupíte i v supermarketech.

„Čím severněji se vydáváte, tím je sobí maso běžnější. Jsou oblasti, kde je normální jíst ho denně, tady na jihu je to spíše sváteční záležitost,“ dodává Laura.

Hurá na medvěda

Podle Laury zákazníkům restaurace speciality z medvědího masa chutnají

Typickým pokrmem je Poronkäristys – sobí maso se v tenkých plátcích táhne třeba i 15 hodin jen osolené ve vlastní šťávě, a pak se podává s bramborovou kaší a brusinkami.

Co ale našince překvapí, to je nabídka medvědího masa. „Má hodně intenzivní vůni a nepodobá se hovězímu ani žádnému jinému masu. Jeho chuť se těžko popisuje, ale lidé si medvědí hodně chválí,“ ujišťuje mě Laura, když vidí můj mírně nedůvěřivý výraz.

Nejlepší je prý zkrátka bez předsudků vyrazit někam na medvědí týdny. A kdyby vás náhodou nenadchly, vždy si můžete chuť spravit třeba palačinkou s angreštovým džemem.

autoři: Viktor Daněk , and | zdroj:
Spustit audio

Související