Martin Stránský, herec

9. září 2012

V neděli si moderátor Václav Žmolík povídal s Martinem Stránským, který chtěl být v dětství především sportovcem. Později však propadl herectví a už u této profese zůstal. Kde má podle něj kořeny tvrzení o hladu jako herci? A proč zůstává věrný Divadlu J. K. Tyla?

„Poprvé jsem stál na jevišti asi v 11 letech. Hra se jmenovala Jak vyloupit banku,“ vzpomíná Martin Stránský s tím, že tehdy málem prošvihl premiéru. „Měl jsem totiž zánět slepého střeva,“ dodává a připomíná, že v tu dobu se víc než o herectví zajímal o sport. „Hrál jsem volejbal a tenis. Chtěl jsem se živit sportem, a tak jsem přemýšlel, že půjdu studovat FTVS,“ popisuje.

„To se změnilo až na gymnáziu, kdy jsem začal nacvičovat jednu hru se skupinou herců. Od té doby jsem věrný herectví,“ nastiňuje. A tak Martin Stránský začal studovat DAMU. „Už tehdy jsem nechtěl hrát v Praze. Myslím, že když je člověk mladý, má stát každý den na jevišti,“ uvažuje. „Škola vás naučí spoustu věcí, ale něco se vžije jen praxí,“ domnívá se.

Moderátor Václav Žmolík se Martina Stránského ptal také na divadelní role. „Teď nosím v hlavě osm nebo devět rolí, ale bývalo jich i třináct,“ uvažuje. Zatímco divadelní role se musí naučit, ty televizní si jen několikrát přečte. „Při natáčení seriálu používám krátkodobou paměť. Je zajímavé, jak mozek některé věci vymaže,“ zamýšlí se.

Jak se mu dabuje doktor House? Kdy si začal hrát se svým hlasem? A jak se mu spolupracuje s Divadlem Pod Palmovkou? I to se dozvíte při poslechu záznamu rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Martinem Stránským a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.