Martin Srb
Podílí se na přípravě pořadů o vědě a přírodě.
Na stanici Český rozhlas Plus připravuje tematickou řadu Člověk v rámci Magazínu Leonardo, přispívá do populárněvědeckých rubrik Ranního Plusu. Pro pořad Meteor Českého rozhlasu Dvojka vytváří textové verze příspěvků.
Do Českého rozhlasu nastoupil coby student v roce 2008 do Tvůrčí skupiny elévů. V letech 2009-2012 působil na stanici Český rozhlas Leonardo jako redaktor magazínu Ženšen, zaměřeného na člověka, zdraví a medicínu, občas moderoval pořad Monitor a Víkendovou univerzitu. Počátkem roku 2013 připravoval magazín Klik-a pro Rádio Česko. V letech 2013-2014 zastával funkci denního dramaturga Tvůrčí skupiny popularizace vědy.
Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy - bakalářský obor Žurnalistika se specializací rozhlasová a televizní žurnalistika a magisterský obor Mediální studia.
Všechny články
-
Endoskopické zmenšení žaludku je minimálně invazivní, a navíc se dá vrátit zpátky, vysvětluje expert
„Můžeme operovat minimálně invazivně – skrz ústa, žádné řezy. Pacienti mohou začít brzy cvičit, to jim pak pomáhá udržet si hmotnost,“ vysvětluje Christopher Thompson.
-
Magazín Experiment: Kdy se člověk vrátí na Měsíc? A jak se tiskne oceánský plast?
Co ví současná věda o Měsíci? Jak mohou pomoct pěstitelům chmele speciální bakterie? A co se dá vyrobit z plastu vyloveného z oceánu?
-
Pečujeme o zvířata, a tím chráníme lidi, vysvětluje šéf belgické organizace Veterináři bez hranic
Smyslem práce Veterinářů bez hranic není jen pomoc zvířatům, ale také péče o lidské komunity i zdraví, vysvětluje Joep van Mierlo, šéf belgické organizace.
-
Naše vědomí a svobodná vůle fungují na kvantovém principu, tvrdí italský vědec
Základem kvantové fyziky jsou vědomí a svobodná vůle. Poslechněte si rozhovor Martina Srba s autorem převratné nové teorie vědomí Federicem Fagginem.
-
Etnologové sestavují databázi lidových písní. Zlidovět může časem i současný popový hit, tvrdí
Lidové písně a tance vznikají i dnes. A nezáleží na tom, jestli mají konkrétního autora, nebo ne. Přispět k lidové tvorbě mohli i návštěvníci pražského Veletrhu vědy.
-
Čeští vědci naučili rozumět struktuře proteinů. Urychlí to vývoj léků i výzkum Alzheimerovy choroby
Umělá inteligence například dokáže napovědět, jaké účinky může mít určitý protein. Výzkumníci to už dnes umí využít třeba při vývoji nových léků proti krevním sraženinám.
-
Váleční roboti neušetří životy vojáků, ale paradoxně mohou zhoršit zabíjení lidí, říká americký etik
Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Jejich použití je ale obrovské riziko. Poslechněte si rozhovor Martina Srba s americkým etikem Patrickem Linem.
-
Dokážeme rozluštit řeč z myšlenek. Bát se o obsah své hlavy ale nemusíte, ujišťuje výzkumník
Čtení mozkových signálů by mohlo pomáhat ochrnutým lidem nebo usnadňovat komunikaci, věří mladý výzkumník Samay Lakhani z Kolumbijské univerzity.
-
Proč je v Česku málo elektroaut a dobíjecí stanice ztrátové? Změní to dotace pro firmy?
První české nákladní auto na vodík, autonomní asistenty nebo vylepšování sítě nabíječek pro elektroauta – témata "automobilového dne" na ČVUT.
-
Když se AI učí, spotřebuje tolik energie jako město. Vědci už teď přemýšlejí, co s tím
S rozvojem AI rostou i požadavky na výkon počítačů. Podle nedávného výzkumu by už v roce 2027 mohly ročně spotřebovat tolik energie jako celé Nizozemsko.
