Martin Srb
Podílí se na přípravě pořadů o vědě a přírodě.
Na stanici Český rozhlas Plus připravuje tematickou řadu Člověk v rámci Magazínu Leonardo, přispívá do populárněvědeckých rubrik Ranního Plusu. Pro pořad Meteor Českého rozhlasu Dvojka vytváří textové verze příspěvků.
Do Českého rozhlasu nastoupil coby student v roce 2008 do Tvůrčí skupiny elévů. V letech 2009-2012 působil na stanici Český rozhlas Leonardo jako redaktor magazínu Ženšen, zaměřeného na člověka, zdraví a medicínu, občas moderoval pořad Monitor a Víkendovou univerzitu. Počátkem roku 2013 připravoval magazín Klik-a pro Rádio Česko. V letech 2013-2014 zastával funkci denního dramaturga Tvůrčí skupiny popularizace vědy.
Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy - bakalářský obor Žurnalistika se specializací rozhlasová a televizní žurnalistika a magisterský obor Mediální studia.
Všechny články
-
Zpočátku nikdo nechtěl, aby byly Nobelovy ceny mezinárodní, říká expert na historii ocenění
Nobelovské archivy se odtajňují až s velkým odstupem. Co tají o zákulisí udělování vědeckých cen? Poslechněte si rozhovor s bývalým členem nobelovských výborů.
-
Laboratoř NASA je nově vybavená českým přístrojem SELINA. Umí vytvářet mikrometeority
Čeští vědci instalovali v laboratoři americké NASA svůj přístroj. Umí vytvářet mikrometeority a ledové částečky podobné těm, které létají vesmírem.
-
Čekají svět kvantové závody? „Úspěch může proměnit geopolitickou mapu světa,“ říká expert
Poslechněte si rozhovor se Simonem Patkovicem, odborníkem na kvantovou bezpečnost ze švýcarské společnosti IDQuantique.
-
Umíme nafotit, jak voda taje nebo mrzne v reálném čase, říká ředitelka německého laserového centra
Když voda mění skupenství, prochází docela složitými změnami. Na některé si doslova posvítili vědci z laserového centra XFEL u německého Hamburku.
-
Zvláštní bakterie umí vyrábět elektrické dráty. Začíná doba bioelektronická?
Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz.
-
Horko svědčí mikrobům v jídle. Pozor si dejte na potraviny s vyšším obsahem vody
Třicet až třicet sedm stupňů – to je teplota, při které se nejrychleji kazí potraviny. Pozor bychom si měli dávat hlavně na jídlo s vyšším obsahem vody.
-
V Evropě droga, v Asii lék? Kratom je dobrý sluha, ale zlý pán, varuje neurovědkyně
Česko od července zavádí novou regulaci kratomu, který obsahuje psychomodulační látky. Z vědeckého hlediska to mohou být léky, v nepovolaných rukou se ale mění v drogy.
-
Budou řasy vyrábět kyslík ve vesmíru? Čeští vědci testují fotosyntézu pro mikrogravitaci
Astronauti by mohli získávat kyslík ze zelených řas a sinic, jenže ty ve stavu beztíže nefungují tak jako na Zemi. Zvládnout fotosyntézu ve vesmíru chtějí i čeští vědci.
-
Rentgenové CT a mikroskop v jednom. Mikro-CT dokáže odhalit sebenepatrnější vady materiálu
Jak se testuje kvalita materiálu mimo jiné třeba pro kosmický výzkum? Poslechněte si rozhovor se Saschou Senckem, odborníkem na mikro-CT z Hornorakouské polytechniky.
-
Žížalám vděčí Evropa za 8 % úrody obilí, říká půdní mikrobiolog. Jak se správně starat o půdu?
Poničená zemědělská půda se může uzdravit. Nejtěžší na tom je, udělat správnou věc ve správnou dobu, říká britský výzkumník David Purdy.
