Co dělají divoká zvířata, když přijde bouřka? Němečtí filmaři vyvrátili dlouho tradované omyly
Chtěli natočit film o počasí a přitom se jim podařilo nafilmovat, co dělají krtci, mravenci a další tvorové v dešti a bouřce. Němečtí dokumentaristé Robin Jähne a Michael Gärtner teď za svůj film Divočina v bouři dostali cenu odborné poroty na festivalu Prague Science Film Fest. „Nedá se tak úplně věřit knihám, které píšou myslivci. Tvrdí v nich, že když prší, hřmí a blýská se, dají se například srnky na útěk. Vůbec to není pravda!“ říká Michael Gärtner.
Co tedy doopravdy dělají srny v bouřce?
Srny vycházejí ven do deště, protože se potřebují také někdy umýt. To je jedna věc. Kromě toho jsou ale na dešti v bezpečí před dotěrným hmyzem, který se v lese skrývá pod listím. Konečně od něj mají pokoj.
Dá se tedy říct, že jste s dokumentem zároveň činili vědecké objevy?
V podstatě ano, a museli jsme si to ověřovat. Dá se říct, že to, co jsme třikrát pozorovali a zaznamenali na kameru, je relevantní. Musíme o tom ale mluvit s vědci, například s experty na mravence. Ptali jsme se, proč mravenci rozprašují svou kyselinu proti směru deště. Spousta lidí by řekla, že to nedává smysl. My ale víme, že to dělají a jako první jsme to nafilmovali.
Co vám k tomu řekli experti?
Potvrdili nám, že to platí, jenom to předtím nikdo nenatočil. Doteď nevíme, proč to dělají, máme jenom teorie a s Robinem jsme se o nich dohadovali. Domníval jsem se, že se tím dorozumívají, ale je to omyl, protože mravenčí komunikační molekuly vycházejí z úplně jiného zdroje. Přesto vědci řekli, že to prozkoumají, jestli na tom přece jen něco není.
Člověk by přitom řekl, že to musí být přece dávno prozkoumaná otázka, jak jsou živočichové připravení na déšť...
Jak a poslední dobou také – do jaké míry. Jak silné budou extrémy počasí. Vidíme to na utopených žížalách. V přírodě se jich utopí méně než v zabetonovaných městech – vídáme je v kalužích v městských parcích. Podle toho, jak my lidé zacházíme s okolním prostředím, dopadají extrémy ještě extrémněji nejenom na zvířata, ale i na nás.
Čtěte také
Jak těžké bylo film natočit? Přece jen bouřky nebývají každý den.
Pracovali jsme na něm dva a půl roku. Trik třeba u hmyzu je, že musíte čekat – motýla nebo včelu nemůžete pronásledovat s kamerou, protože vám uletí. U savců je zase obtížné, když potřebujete záběr zepředu, a oni vám v lijáku utíkají.
Museli jsme si pomáhat technickými triky: Robin sestavil stroj na umělý déšť. Ten jsme použili i na krtky. Nemůžeme je samozřejmě točit, jak plavou pod zemí, a tak jsme si odlili krtčí chodbičky do parafínu. Jenže v Německu jsme nesehnali žádného krtka, a tak jsme museli se vším jet do Belgie. V parku jsme si udělali venkovní studio, a tak jsme tu scénu mohli natočit.
Váš film na pražském festivalu ocenila univerzitní porota. Co na to říkáte?
Volal jsem Robinovi a říkám: Jak to, že jsme na festivalu vědeckých filmů? On na to, že to je pro nás čest. Spousta lidí nám říkala, že jsme natočili akční thriller, kde třískají hromy, a najednou přijde festival s tím, že to je vědecky zajímavé! A přesně to jsme vlastně chtěli.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Nevycházím z údivu‘. Policie už má podezřelého z krádeže lebky svaté Zdislavy. Ví, kde relikvie je
-
Česko se musí připravovat na válku. Spojenci v NATO nechtějí, abychom se vezli, říká bezpečnostní analytik
-
10 000 rozsudků. Americké soudy se drtivě postavily proti ICE, dávají za pravdu zadrženým migrantům
-
Americká delegace vedená šéfem CIA v Havaně jednala se svými kubánskými protějšky
