Hermafrodit, který vidí kůží. Američtí vědci odhalili, jak pyskoun korunkatý mění svoji barvu
Pyskoun korunkatý je ryba ze západního Atlantiku. Může měřit skoro metr a vážit až 11 kilo. Jeho tělo bývá zbarvené oranžově, barvu ale dokáže rychle změnit. Američtí vědci nyní zjistili, jak to dělá. Pyskoun podle nich umí prostřednictvím buněk pokožky získat informace o prostředí, ve kterém se pohybuje. Účelem rychlé změny barvy je ochrana a maskování. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Adéla Paruchová.
Tým z univerzity státu Severní Karolína zjistil, že pyskoun korunkatý má stejně jako mnoho vodních živočichů v kůži vrstvu buněk nazývaných chromatofory, které obsahují pohybující se granulky pigmentu. Když jsou granulky rozptýlené, kůže ztmavne. Když se shlukují, je barevná. Napomáhá tomu protein opsin, citlivý na působení světla.
Vidět kůží
Buněčný mechanismus pyskouna korunkatého tak souvisí s vlnovými délkami světelného spektra. U korálových útesů, kde pyskouni žijí, převažuje krátké. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications spektrálně kontrastuje s dlouhou vlnovou délkou pigmentace rybí kůže. Světlo projde nejdříve vrstvou chromatoforu, dostane se k vrstvě opsinu, který rybě umožní vnímat dění v horní vrstvě pokožky, a tedy změnu intenzity světla.
Podle vědců to prý funguje jako systém polaroidu, tedy jako okamžitá fotka. Pyskoun takto nejen sleduje své okolí, ale i sám sebe, jako by viděl kůží. Zajímavé je, že změna barvy krátce funguje i po smrti ryby.
Rybí harém
„Studie je dalším prohloubením našich znalostí o změně barvy u některých živočichů, zejména mořských ryb, ale také třeba chameleonů, kteří změnou barvy dávají najevo své rozpoložení,“ říká zoolog Evžen Kůse.
Pyskouni korunkatí jsou ale pozoruhodní i tím, že to jsou potenciální hermafroditi. Během svého života totiž mohou změnit pohlaví. „Jsou to ryby, které žijí v hejnech, kde je jeden samec a vícero samic. Když se stane, že samec přijde o život, vyčlení se z hejna samice, která změní pohlaví a stane se samcem,“ vysvětluje Kůse.
Související
-
Pro maskování i design. Materiál inspirovaný chameleoní kůží dokáže měnit barvu podle okolí
Tým jihokorejských vědců vyvinul materiál, který dokáže rychle měnit barvu v závislosti na prostředí. Technologii demonstrovali na robotickém chameleonovi.
-
Jed ryby fugu je jako droga. Delfíni si je nasazují na nos, aby zažili euforii, popisuje akvarista
Čtverzubci i desítky dalších druhů ryb obývají akvária pražské botanické zahrady. Pokud si chceme založit zahradní jezírko, které se do něj v tuzemských podmínkách hodí?
-
„Žraločí máma“ volá na poplach: Žralokům hrozí vyhynutí, skutečnými monstry jsme my sami
Zdravý oceán potřebuje zdravé žraloky, říká mořská bioložka Melissa Christina Márquezová. Žraloci se jí stali osudem.
