Pesticidy, arzen, těžké kovy i uran. Vynález indického vědce už pomohl k nezávadné vodě milionům lidí

Jak vlastně nápad na využití nanotechnologií k čištění vody vznikl?

Kolem roku 2002 jsme se potýkali s kontaminací pesticidy. Položil jsem si otázku, jaké technologie by mohly odstranit extrémně nízké koncentrace pesticidů, a řekl jsem si, že by to mohly být nanočástice. Byl to můj první patent a díky transferu technologií se dostal asi k deseti milionům lidí. Díky renomované firmě.

Pesticidy se z půdy dostávají i do spodní vody|foto:pxhere, CC0 1.0

Jak to funguje?

Nanočástice – v tomto případě kovové nanočástice – fungují jako katalyzátor. Jsou ohromně reaktivní, mají extrémně velký povrch a molekuly pesticidů s nimi reagují. Většina pesticidů má vazbu mezi atomy chloru a uhlíku. Chlor si z nanočástice vypůjčí elektron, tím se vazba rozpadne a to nastartuje celou sérii chemických reakcí. Nakonec z pesticidu zůstane jen amorfní uhlík na povrchu filtru.

Pesticidy jsou jedna věc, ale není to zdaleka jediné znečištění...

Rozhodli jsme se, že vytvoříme technologie pro kontaminanty, které zatím neměly rozumně dostupné řešení. Můžete sice udělat, řekněme, reverzní osmózu a vyčistit všechno, jenže to stojí hodně energie a peněz. Tehdy jsem si stanovil hranici dostupné ceny: 5 pais za litr.

Pět pais je v českých penězích asi jeden haléř, takže za metr krychlový pitné vody deset korun. To je docela levné.

Ano, velmi, velmi dostupné. Dnes jsme na poloviční ceně – 2,5 paisy za litr čisté vody.

Čtěte také

Indii docházejí zdroje vody. Do roku 2030 se navíc poptávka zdvojnásobí

Na jaké další znečištění jste se zaměřili?

Rozhodli jsme se pro arzen v pitné vodě. Je to problém, který trápí v naší zemi přes 80 milionů lidí, podle toho, jak to počítáte. Může to být i 100 nebo 130 milionů. Tak či onak, velikánské číslo.

A velmi jedovatá látka…

Množství arzenu ve vodě šestkrát až dvacetkrát překračuje limity. A navíc je geogenního původu – pochází ze země. Není to něco, co bychom tam vypouštěli. Arzen má vliv na všechno – na reprodukční zdraví, a nakonec i na rakovinu. Copak můžeme nechat lidi v určitých oblastech umírat jen proto, že nedostanou čistou vodu?

Deset let jsme zkoumali technologie a dnes má díky nim 1,4 milionu lidí vodu zbavenou arzenu za těch 2,5 paisy. To se podařilo. Ale arzen není jediný – je tu chrom, mangan, a jak jsme nedávno zjistili, také spousta uranu.

Na každý potřebujete jiný filtr?

Naštěstí pro většinu těžkých kovů mají prakticky stejný základ. Jen pro uran jsme to museli trochu pozměnit. Všechno se to dá použít i ve vesnici, kde nemáte elektřinu ani kvalifikovaný personál. Nejde jen o tu technologii, ale snažíme se vytvořit jakýsi celý ekosystém. Založili jsme Mezinárodní centrum pro čistou vodu. Kdokoli za námi může přijít – vytvoříme mu technologii na čištění vody úplně od základu, a pak si ji můžou odnést s sebou.