Chutná sladce a stojí majlant. Těžká voda se chemicky neliší od běžné vody. Čím je výjimečná?

„Je to voda, která obsahuje těžký vodík místo běžného lehkého vodíku. Ten se vyskytuje i normálně v přírodě, ale je ho tam asi setina procenta,“ vysvětluje. Kromě toho, že má těžká voda sladkou chuť, je výjimečná také tím, že je velmi drahá.

Laboratorní chemik Miloš Večeřa nechal Martina Pařízka a Ondřeje Vaňuru ochutnat těžkou vodu|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

„Tady těch deset mililitrů stálo asi 1700 korun, ale byla to dražší varianta. Určitě by se dala sehnat i levnější,“ upřesňuje Miloš Večeřa. Za vysokou cenou těžké vody je náročnost procesu její výroby. Je od sebe potřeba oddělit dva chemicky stejné izotopy, což nejde udělat běžnou cestou.

„Deuterium má lehce jiné chemické chování, které se projevuje hlavně ve fyzikálních vlastnostech, a na základě fyzikálních metod jsme pak schopni tyto dva izotopy oddělit,“ vysvětluje vědec. „Dřív se těžká voda vyráběla elektrolýzou, dnes jsou i jiné metody, kde se využívá reakce se sirovodíkem. Je to taková soustava v parách, kde sirovodík reaguje s vodní párou.“

Čtěte také

iROZHLAS

‚Žádný slaďounký čůčo.‘ Čeští vědci dokázali, že těžká voda chutná lidem sladce. Zatím nepřišli na to proč

Těžká voda se využívá především v jaderných reaktorech ke zpomalení neutronů a při různých experimentech slouží jako zástupné médium k lehké vodě. V malých dávkách se využívá také v lékařství při metabolických měřeních.

Kromě těžké vody si mohli návštěvníci Veletrhu vědy na stánku Miloše Večeři prohlédnout třeba periodickou tabulku prvků složenou z reálných vzorků anebo si vyzkoušet experimenty s rhodiem. Chemie rhodia je totiž jeho hlavním vědeckým zájmem.