Abeceda záchrany života prokazatelně snižuje úmrtnost v urgentní medicíně, vysvětluje traumatolog
Ve víc než sto zemích na světě se lékaři traumatologové učí záchranné postupy způsobem, který vyvinula Americká chirurgická společnost. Takzvaný ATLS (Advanced Trauma Life Support) neboli Pokročilý systém podpory života vznikl téměř před padesáti lety. Jak se od té doby zlepšila péče o zraněné, vysvětluje v rozhovoru vědeckého reportéra Martina Srba regionální vedoucí ATLS kurzů, norský traumatolog z univerzitní nemocnice v Oslu, Jorgen Jorgensen.
V čem se liší váš kurz urgentní zdravotnické péče od ostatních?
Je to kurz, který staví na systematickém přístupu ke zraněnému pacientovi. Jednoduchá písmena: A B C D E. Existuje spousta kurzů, které se zabývají tím samým. ATLS se liší tím, že byl původně určený pro situace, kde je jediný lékař s omezenými prostředky. V současnosti to sice tak nebývá, protože vždycky pracujeme v týmu, ale i v týmu je důležité to ABCDE.
Čtěte také
Zranění bývají různá – když vezmeme třeba velké nehody, přírodní katastrofy nebo masovou střelbu. Znamená to, že v každé situaci postupujete v něčem podobně?
Jednoduchost systému spočívá v tom, že můžete těch pět písmen použít pro jakékoli pacienty – nejenom pro traumata, ale pro všechny kriticky nemocné. Všichni mluvíme stejným jazykem. Když mi někdo řekne, že A a B jsou pod kontrolou, tak rozumím. Ať jsem v Česku, v Norsku, v Jižní Africe, nebo v Austrálii, je to totéž.
Co tedy znamenají ta jednotlivá písmena?
Říkají, na co člověk může zemřít. Tedy popořadě: Na A začínají v angličtině airways, dýchací cesty. Když nejsou průchodné, většinou to pacienta zabije jako první. Pak je B, breathing, dýchání, plíce a tak dále. C je cirkulace, krevní oběh. D jsou disability čili neurologická postižení, a nakonec E expozice, vyšetření pacienta zvenčí.
Možná v budoucnu přidáme na začátek X, masivní externí krvácení. Některé publikace ukazují, že by bylo přínosné to přidat. Stále se snažíme zaměřovat na to, co nejvíce sníží mortalitu zraněných pacientů.
Čtěte také
Mění se v čase i obsah těch hlavních kroků? Je to tak, že stejná věc může pacientovi v určité situaci pomoci, a v jiné mu naopak uškodí?
Je to problém neustálého vyvažování. Nechcete pacientovi uškodit. Problém také je, že všude máte k dispozici jiné prostředky, takže se musíme přizpůsobovat tomu, co je k dispozici v dané zemi.
Klasický příklad toho, co se časem změnilo, je podávání tekutin. Mnoho zraněných pacientů je v šoku, ztratili krev nebo stále krvácejí. Dříve jsme jim podávali hodně tekutin, roztoků, ale to se ukázalo jako chyba. Dnes jim místo toho podáváme krevní přípravky. Jenže narážíme na problém dostupnosti. Proto jsme opatrní a neučíme lékaře, že by každý pacient měl dostat krev – protože co budete dělat, když krev nemáte.
Dají se vůbec v urgentní medicíně dělat nějaké kontrolované studie, jako když se testují léky?
To je jeden z problémů: všechno je akutní. Ve spoustě případů nám chybějí statistické důkazy. Máme například studie z jedné nebo několika málo institucí. V takovém případě se musím podívat, odkud studie pocházejí a jestli se dají aplikovat v systému, kde pracuji já.
Nejenom samotná péče, ale i kurzy pro lékaře a související administrativa jsou nákladné. Jak se daří zavádět je v nových zemích?
Tuhle otázku mám rád. Máme studie, které ukazují, že zavedení ATLS je spojené s poklesem úmrtnosti. Není to způsobené ATLS jako takovým, ale tím vědomím systematického přístupu ke zraněným pacientům.
Máte pravdu, že pro mnoho zemí to je drahý kurz a to mě trápí. Největší globální zátěž úmrtí po úrazech mají země s nízkými a středními příjmy. Ty si většinou nemohou dovolit kurzy ATLS. Proto se společně se Světovou zdravotnickou organizací snažíme vyvinout trauma kurz, který by byl k dispozici zdarma a online. Doufám, že se organizace ATLS také zapojí, ale je s tím spojená řada výzev.
Související
-
Jednoduché zákroky se může každý naučit, říká Marek z Červeného kříže. Jak poskytnout první pomoc?
Při úrazech a nehodách často rozhodují o životě minuty. A tedy i včasná a správně poskytnutá první pomoc. Na její důležitost upozorňuje každý rok světový Den první pomoci.
-
Když jde o vteřiny 3. série: Reportáže přímo z místa zásahu
Už potřetí odhalují Martin Pařízek a Ondřej Vaňura skutečnou práci složek Integrovaného záchranného systému.
-
I s omezenými prostředky můžete napáchat spoustu dobra, říká lékařka z válečných zón Höschlová
Léčebné a diagnostické prostředky jsou berlička. Když to nemáte, musíte se spoléhat na intuici, přibližuje Kristina Höschlová, autorka knihy Lékařem mezi pouští a minami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.