V CERN se všichni snaží dohodnout. Ve vědě diplomacie funguje lépe než v OSN, říká izraelský fyzik
Evropské centrum nukleárního výzkumu CERN, které letos slaví 70 let své existence, vzniklo nejen kvůli vědě. Mělo také znovu sjednotit evropské země po druhé světové válce. Od začátku to byl těžký úkol i kvůli železné oponě, ale nakonec se to podařilo – a vědecká diplomacie tam funguje dodnes, říká izraelský fyzik Eliezer Rabinovici, předseda rady CERN a zakladatel blízkovýchodní vědecké organizace SESAME.
Jak se daří diplomacii na poli vědy?
Sice to není dokonalý model, ale je mnohem lepší než Spojené národy. Možná by Spojené národy mohly být takové, kdyby pokračovaly v duchu svých zakladatelů. Je to opravdu model toho, jak mohou lidé společně táhnout za jeden provaz – a tím provazem je věda.
Když CERN začínal, byl asi tak na třetím místě na světě, co se týče experimentů ve fyzice vysokých energií. Lídry byly Spojené státy a Sovětský svaz. I v západní Evropě byly silné laboratoře. Ale časem CERN předběhl napřed místní laboratoře, pak Sověty, a nakonec předběhl i Spojené státy. Je nejlepší na světě, ale s tím je spojená i odpovědnost. Když jste lídr, mají vaše rozhodnutí dalekosáhlé dopady.
Čtěte také
Proč je podle vás CERN tak úspěšný v diplomacii?
Snažíme se, seč můžeme, aby byl CERN nepolitický. Podle mě svět nepotřebuje další z mnoha organizací, kde se odehrává politické soupeření. Diplomacie spočívá v tom, že se snažíme najít konsensus. Celou dobu mého předsednictví mě povzbuzuje, když vidím, jak se jednotlivé členské státy snaží dohodnout.
Když Rusko vtrhlo na Ukrajinu 24. února 2022, byla to pro organizaci vážná potíž. Z diplomatického hlediska tu byly vzdálené pozice těch, kdo chtěli zachovat vztahy s Ruskem, a těmi, kdo chtěli pálit mosty. Trvalo to dva roky, nicméně jsme konsensu dosáhli.
Něco podobného se dělo i kolem finančních těžkostí, stoupajících cen energií a surovin, které jsou také důsledkem ruské války na Ukrajině. Na začátku byste nevěřili, že můžeme dojít ke konsensu, a přece jsme ho za několik měsíců dosáhli. Opravdu mě ohromila ta vůle zemí zachovat zvláštní charakteristiky CERNu.
Na čem se tedy shodly v případech, o kterých jste právě mluvil?
V případě finančních problémů jsme se rozhodli jako organizace šetřit. Zaměstnanci se dobrovolně vzdali části výplaty. Členské státy se dohodly, že navýší svoje příspěvky. Trvalo půl roku, než jsme se dohodli. A z hlediska politických vztahů jsme se shodli, že zachováme smlouvu o mezinárodní spolupráci s mezinárodním ústavem jaderných výzkumů v Dubně, v Rusku.
Čtěte také
CERN má také díky vám svého mladšího sourozence, vědeckou organizaci SESAME na Blízkém východě. Řekněte mi očima zakladatele, jak tam funguje vědecká diplomacie?
Pro mě to je něco jako žít v paralelním vesmíru. To, co se tam děje, není to, co slyšíte ve zprávách. V květnu jsme měli dvoudenní setkání rady SESAME. Nebyli tam ani ďáblové, ani andělé. Podařilo se nám pracovat dva dny úplně bez politiky, jenom na tom projektu. To je podle mě samo o sobě úžasné.
Je to sice jenom jeden malý bod v celém obrázku, ale je to možná něco jako maják. Ten vám v temné noci ukazuje, že je tu ještě jeden bezpečný přístav, kam můžete doplout. V určitém smyslu je SESAME dítětem CERNu.
Jsem také jeho otcem a ke svému překvapení si po letech uvědomuji, že děti mohou mít lepší řešení určitých problémů než rodiče. Je to těžké přijmout (smích), ale SESAME může svým způsobem naučit CERN, jak táhnout společně za jeden provaz i v dobách těžkého konfliktu.
Související
-
Padá antihmota k zemi stejně jako hmota? Fyzikům z CERNu se podařil jedinečný experiment
Na antihmotu působí gravitace stejně jako na obyčejnou hmotu. Jak na to vědci přišli a proč je výsledek jejich pokusu důležitý i pro další bádání o tom, jak funguje vesmír?
-
Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize
Česko oslavilo třicet let spolupráce s Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN. O novinkách mluvil ředitel CERN pro výzkum a výpočetní techniku Joachim Mnich.
-
Vědci v CERN chtějí větší urychlovač částic za stovky miliard. Peníze by šly i z Česka
První fáze počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech našeho století. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.