Špičková věda i protonová vybíjená. Prohlédněte si výzkumné centrum CERN zblízka
Vlastní největší urychlovač částic na světě a díky vynálezu World Wide Webu změnil internet. Provoz CERNu ročně využije asi dvě procenta z celkové spotřeby elektřiny ve Švýcarsku a jeho rozpočet přesahuje 33 miliard korun. I díky tomu patří CERN už 70 let k nejslavnějším výzkumným centrům na světě. Areál u Ženevy ovšem na první pohled nepůsobí nijak velkolepě a připomíná univerzitní kampus. V čem je vlastně výjimečný?
Přecházíme po malém parkovišti směrem k docela nenápadné budově. Asi málokoho by napadlo, že právě tohle je místo, kde CERN dosáhl největšího vědeckého průlomu v moderní historii – dokázal existenci „božské částice“ neboli Higgsova bosonu.
Částice je pojmenovaná po fyzikovy a držiteli Nobelovy ceny Peteru Higgsovi. Podle jeho teorie vytvořila pole, které vyplňuje celý vesmír a dává ostatním částicím jejich hmotnost. Na potvrzení své existence čekal téměř 50 let až do roku 2013, kdy CERN oznámil, že částici zachytil ve svém Velkém hadronovém urychlovači.
Věda ve světle reflektorů
Takzvaný LHC je kruhový tunel o délce 27 kilometrů vedoucí pod územím Francie a Švýcarska. Je asi nejznámějším zařízením v CERNu a funguje podobně jako centrifuga.
„Vezmeme miliony protonů, které v obrovské rychlosti pošleme proti dalšímu milionu protonů. Z toho dostaneme zhruba 60 kolizí, srážek. A jen z jedné z nich vznikne částice, kterou chceme – Higgsův boson,“ vysvětluje výzkumnice Karla.
Čtěte také
Díky svým objevům se CERN dostal taky do popkultury. Například v roce 2013 vydal zpěvák Nick Cave píseň Higgs Boson Blues. Odehrává se tady také část děje filmu a knihy Andělé a démoni spisovatele Dana Browna a zmínky o CERNu i o Velkém hadronovém urychlovači několikrát zazněly i v americkém seriálu Teorie velkého třesku.
Na stopě temné hmoty
Vědecké pracoviště nedaleko Ženevy se ale nezabývá jenom výzkumem. Snaží se taky o popularizaci fyziky. V roce 2023 proto CERN otevřel své vzdělávací centrum Science Gateway. Návštěvníci si v něm můžou zahrát protonovou vybíjenou, podívat se na modely různých zařízení nebo si vyzkoušet experimenty.
„Je to tady neuvěřitelné. A nejvíc se mi líbí, že nám přímo pod nohama kolují protony, hadrony a další částice, o kterých se člověk dozví z těchto her,“ neskrývá nadšení Natalia z Polska.
Ve fyzice ale dál zůstává řada jevů, které je potřeba prozkoumat, otestovat a pochopit. Týká se to například takzvané temné hmoty a temné energie. První teorie je popsaly už před více než 20 lety.
Jejich existenci by mohl dokázat takzvaný Kruhový urychlovač budoucnosti. Sto kilometrů dlouhý kruhový tunel má být téměř 3,5krát větší než současný urychlovač. Jeho výstavba by měla stát v přepočtu asi 350 miliard korun.
Související
-
Práce vědců z CERNu někdy připomíná Sherlocka Holmese. Vrásky jim dělá i energetická krize
Česko oslavilo třicet let spolupráce s Evropskou organizací pro jaderný výzkum CERN. O novinkách mluvil ředitel CERN pro výzkum a výpočetní techniku Joachim Mnich.
-
Padá antihmota k zemi stejně jako hmota? Fyzikům z CERNu se podařil jedinečný experiment
Na antihmotu působí gravitace stejně jako na obyčejnou hmotu. Jak na to vědci přišli a proč je výsledek jejich pokusu důležitý i pro další bádání o tom, jak funguje vesmír?
-
Vědci v CERN chtějí větší urychlovač částic za stovky miliard. Peníze by šly i z Česka
První fáze počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech našeho století. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století.
