Patřím mezi ty šťastlivce, pro které je rozhlasová práce zároveň potěšením a nikdy, ani po řadě dlouhých let, je nenudí. Koho by taky nudilo, když každý den je jiný, přináší jiná témata a člověk potkává při práci množství pestrých lidských typů, mnohdy opravdu úctyhodných. Pracuji, a při práci se stále učím něco nového, ale také si ověřuji trvalou hodnotu toho, co věděli už dávno naši předkové.
V současné době mám to štěstí, že mohu pracovat na pořadech, které mi umožňují tzv. hlubší ponor. Nad pořady Hovory a Vertikála, které se vysílají na ČRo Plus, se potkávám s lidmi pozoruhodnými a excentrickými, i s lidmi, kteří jsou nenápadnými dělníky na vinici Páně a já před nimi hluboce smekám.
Jinak jsem rozhlasový univerzál, mám v základech přibližně 15 let denní zpravodajské práce na Radiožurnálu, ale třeba také několik let práce na Hovorech z Lán s prezidentem Havlem, přenosy významných událostí, diskusní pořady na ČRo Dvojce (nyní občas alternuji v pořadu Jak to vidí), jednu dobu jsem psala pro tuto stanici fejetony, což byla opravdu roztomilá práce, roky jsem pracovala na Dotecích víry na Radiožurnálu atd. Obecně bych řekla, že když mi někdo nabídne nějakou práci na jakékoli stanici, řeknu okamžitě ANO a pak teprve pátrám po podmínkách.
Miluji principy této práce: je multidisciplinární - musíte mít radary na zajímavá témata, musíte je umět promyslet, musíte si umět vybrat, koho oslovíte a musíte to umět buď zpracovat do pořadu, nebo odvysílat živě, nebo obojí, improvizovat můžete jenom, když se cítíte pevní v kramflecích, musíte být poctiví v přípravě, otázky musíte dávat tak, aby se nenudil ani host, ani posluchači, ani vy sami, musíte umět pracovat rychle a přitom soustředěně...Témata si můžete klidně promýšlet doma při vaření guláše, ale musíte si je taky umět prosadit a obhájit před šéfy... A musíte umět přemoci sami sebe, své slabosti a démony: když je vám ouvej, a přesto musíte vysílat, protože tak to prostě v rádiu je.
Na veřejnoprávním rozhlasu mám ráda jeho osobité charisma: je to místo se specifickou tvůrčí atmosférou, lehce ležérní a uvolněné, a přitom nesmírně výkonné. Jsem ráda jeho součástí.
Všechny články
-
Svět vzdělávání se změnil, ale jen v nepodstatných věcech, myslí si ředitel pedagogického institutu
„Naše současné školství si Komenský představit neuměl,“ říká Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu.
-
Hledá se nový pražský arcibiskup. Jméno můžeme znát už na sv. Václava, odhaduje historik Šebek
Pražskému arcibiskupovi Janu Graubnerovi bude příští rok 75 let, což je poslední okamžik, kdy musí rezignovat na svou funkci. V těchto měsících se tak hledá nástupce.
-
Jsme národem houbařů? Překvapilo mě, kolik lidí o nich nic moc neví, odpovídá analytik Havel
„Houby a my byl trochu pokus, jak o nich psát trochu odborně – což může vadit laikům –, ale zas ne moc –, a to by mohlo vadit expertům,“ říká agrární analytik Petr Havel.
-
Novinky ze světa víry: Deset let s Laudato si a ekumenická porota na filmovém festivalu v Cannes
Co změnila encyklika Laudato si? A jak pracuje ekumenická porota na filmovém festivalu v Cannes? Poslechněte si celou Vertikálu s Adamem Šindelářem a Evou Hůlkovou.
-
Psaní knih je obrovská svoboda, práce v marketingu zas věc racionální, říká spisovatelka Ježková
„U jedné práce odpočívám od druhé. A zatím mi to vychází – někdy to tedy přeháním a je toho moc,“ popisuje Alena Ježková.
-
Němci ještě před válkou pochybovali, jestli Hitler opravdu není tím novým Bohem, říká publicistka
Bude to 80 let od konce 2. světové války. „Německé křesťanské církve znamenaly pro Adolfa Hitlera spolknutí hořkého sousta,“ říká publicistka Stanislava Vodičková.
-
Kněz Halík: Kdoví, jestli smrt papeže Františka o Velikonocích není naznačením z té druhé strany
„Když zemřel papež František, neměl jsem vůbec čas to emocionálně zpracovat, protože mi volalo mnoho novinářů,“ vzpomíná na Velikonoční pondělí katolický farář Tomáš Halík.
-
Jaro v přírodě je ten nejlepší komentář duchovního významu Velikonoc, shodují se kazatel i kněz
„Jsem bývalý pohan, Velikonoce tak pro mě od dětství znamenaly především zázrak znovuzrození přírody, tedy života,“ vzpomíná teolog Pavel Hošek.
-
Výchova bez hranic a autorit může být pro dítě dokonce nebezpečná, shodují se terapeutka i psycholog
Může tzv. volná výchova dítěte za jeho možnou budoucí agresivitu? „Každá výchova nebo její styl má svá pro i proti,“ odpovídá terapeutka Anna Stodolová.
-
Strachota z Člověka v tísni: Když zaslechnu, že žijeme v nové totalitě, zvedá mě to ze židle
„Mladým vyčítáme, že nevědí, co se v minulosti stalo. Může za to jejich výuka, o které ale sami nerozhodují,“ říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »