Magazín Experiment: K čemu slouží hluková mapa dálnice? A jak naučit mobil poznat dezinformace?
- 00:00 témata Magazínu Experiment;
- 00:43 hluková mapa dálnice D1;
- 04:58 rozhovor s Vítězslavem Křivánkem, autorem mapy;
- 09:15 aplikace odhalující dezinformace;
- 13:11 3D modely orgánů;
- 17:16 nový žáruvzdorný materiál.
Experti z brněnského Centra dopravního výzkumu najezdili tisíce kilometrů a pomocí vlastního sestaveného přívěsu přesně změřili, jak hlučný je povrch v jednotlivých úsecích dálnice D1. Nasbíraná data ukazují, že je dálnice tišší než před modernizací. Reportér Magazínu Experiment se vypravil přesvědčit, jak takový výzkum v praxi vypadá.
Možná jste už někdy na dálnici D1 viděli projíždět auto se speciálním modrým přívěsem. Měří zhruba 2,5 metru na šířku a 5 metrů na délku a jsou na něm umístěna nejrůznější čidla. Ta měří třeba teplotu vzduchu a vozovky, je tady GPS, ale hlavně šest tyčí a na nich velké kulaté mikrofony.
Čtěte také
Specialista na hluk z dopravy Vítězslav Křivánek z Centra dopravního výzkumu na ně právě instaluje krytky, které je ochrání proti větru.
Už 40 let stejně
Hlučnost vozovky odborníci měří takzvanou metodou CPX, která sleduje, jaký hluk vydává pneumatika při jízdě. Mikrofony jsou 10 centimetrů nad silnicí.
„Proto je volena referenční pneumatika. Je to trochu atyp, když se podíváte i na ten rozměr. Je to z toho důvodu, že ta pneumatika už se 40 let vyrábí stejně,“ ukazuje Vítězslav Křivánek.
„Hodnoty, které mi potom naměříme, se musí korigovat na referenční rychlost. Mimo obec se měří 80 km/h, protože po dálnici se dá jet osmdesát. Je to zase proto, aby ty výsledky šly mezi sebou porovnávat.“
Měření pojezdem
Máme zapojeno a můžeme vyrazit do terénu na měření.
„Po D1 jsme jezdili v pravém jízdním pruhu při osmdesátikilometrové rychlosti. Měří se pravá jízdní stopa a ten úsek se měří pojezdem, to znamená, že jsme ho celý několikrát projeli,“ popisuje Vítězslav Křivánek, jak probíhalo měření na naší nejfrekventovanější dálnici.
Mezitím jedeme a data ze senzorů se v reálném čase zobrazují na monitoru notebooku, který má Vítězslav Křivánek na klíně.
„Jsem schopen identifikovat, jestli měření probíhá v pořádku nebo jestli je tam nějaký problém. Data se pak ukládají a musí se zpracovat, to znamená převést na ty referenční podmínky,“ dodává hlavní autor nové hlukové mapy dálnice D1.
Stejně aut, méně hluku
Data odborníci měřili mezi roky 2014 a 2022. Například tak existuje mapa, která ukazuje hodnoty hlučnosti povrchu jednotlivých úseků hned po modernizaci.
„Ukázalo nám to, že modernizace D1 z akustického hlediska byla velice úspěšná, protože se povedlo opravdu snížit hlučnost v okolí,“ říká Blanka Hablovičová, výzkumná pracovnice z Centra dopravního výzkumu v Brně.
Čtěte také
„Před modernizací tam byly ještě staré cementobetonové kryty dělané striáží, tedy jednou z nejhlučnějších povrchových úprav. Ale při modernizaci už se použily takové technologie, které hluk opravdu snížily,“ pokračuje a pro ilustraci uvádí příklad.
„Když se budeme bavit o referenční hodnotě při 80 km/h a povede se snížit hlučnost z 98 na 95 decibelů, znamená to, jako kdyby se snížila intenzita provozu na polovinu.“
Hluková mapa D1 teď zobrazuje například nejhlučnější úseky. Díky tomu můžou v budoucnu vzniknout třeba protihlukové stěny.
Které úseky dálnice D1 jsou momentálně nejhlučnější a které naopak nejtišší? Jak rojrozměrné modely orgánů pomáhají při výzkumu léků? A jak funguje aplikace, která umí rozeznat dezinformace? Poslechněte si celý Magazín Experiment.
Související
-
V Evropě zabije hluk ročně 12 tisíc lidí, v Asii až miliony. Která světová města jsou nejhlučnější?
Na prvním místě nejhlučnějších města světa je bangladéšská metropole Dháka. Proč je hluk zdraví škodlivý a jak může život v hlučné metropoli zabíjet?
-
Konec rámusu od kolejí, tramvajové tratě čeká vylepšení
I třicet centimetrů může ovlivnit, jestli se vám bude dobře bydlet vedle tramvajové trati. Tým odborníků z pražské ČVUT vyvinul nejnižší protihlukovou stěnu v Evropě.
