Tramvajové tratě čeká vylepšení. Protihlukovou clonu přímo u kolejí ocení hlavně obyvatelé okolních domů

30. červen 2018
Čím je protihlukové opatření blíž ke zdroji, tím je účinnější.

I třicet centimetrů může hrát roli v tom, jestli se vám bude dobře bydlet například vedle tramvajové trati. Tým odborníků z Katedry železničních staveb Fakulty stavební ČVUT vyvinul protihlukovou clonu, která tlumí hluk vznikající při styku tramvajových kol s kolejemi. Se svými třiceti centimetry je vůbec nejmenší v Evropě.

Rozdíl v hluku, který se od kolejí šíří po osazení protihlukové clony je podle pracovníků z katedry železničních staveb Fakulty stavební ČVUT až 5 decibelů. To je hodnota, kterou lidské ucho bez problémů rozezná.

Rachot a gejzír jisker. Od tragické tramvajové nehody na Špejcharu uplynulo 35 let

03803794.jpeg

Přesně před 35 lety vyjela v Praze tramvaj s číslem 26 ze zastávky Sparta, do stanice Hradčanská už ale nedorazila. Řidič si totiž nevšiml přetočené výhybky a vůz vykolejil. Událost se zapsala mezi nejtragičtější tramvajové nehody v Praze. Nehodu nepřežilo sedm lidí, další desítky cestujících se zranily. Tehdejší tisk událost popsal jako hrozný rachot, gejzír jisker a oblaka prachu.

„Neočekáváme, že v těchto místech budou tramvaje dosahovat velké rychlosti, jen asi 50 nebo 60 km/h. A právě tehdy je zdroj hluku vznikající u kolejnic dominantní,“ popisuje vedoucí katedry Martin Lidmila.

„Platí jednoduché pravidlo: Čím jdete s protihlukovým opatřením blíž ke zdroji, tím je jeho účinnost větší,“ vysvětluje, proč clona vypadá jako vyšší obrubník, podél kterého tramvaje projíždí v těsné blízkosti.

Recyklovaná a mobilní

Důležitý pro ztlumení hluku je i materiál, ze kterého je clona vyrobená. „Použili jsme drcené automobilové pneumatiky spojené polyuretanovým pojivem. Povrch clony je porézní, aby se zvuk dostal do struktury materiálu. Uvnitř dojde k mnohonásobnému odrazu zvukové vlny, a tím klesá energetická schopnost jejího dalšího šíření,“ vysvětluje Martin Lidmila.

Velkou výhodou clony vyrobené z toho materiálu je i to, že je jednoduše odmontovatelná pro případ, že by například záchranné složky potřebovaly při nehodě přístup k tramvaji.

Protihluková stěna bude dva roky ve zkušebním provozu mezi zastávkami Nový Hloubětín a Vozovna Hloubětín.

Podle vedoucího katedry nejsou jednotlivé díly, z nichž je clona sestavena, těžké a uzvedne je bez problému jeden člověk. A v případě nutnosti jsou hasiči schopni clonu přeříznout pomocí nástrojů, které mají běžně k dispozici.

Zlepšovák pro staré i nové tratě

Fakulta stavební ČVUT a Dopravní podnik hlavního města Prahy clonu nainstalovali na nově zrekonstruovaném úseku trati mezi zastávkami Nový Hloubětín a Vozovna Hloubětín. Pokud se clona osvědčí, Dopravní podnik by ji chtěl instalovat na stávajících i nových tratích.

V polské Lodži se s nostalgií loučili s jednou z nejdelších tramvajových linek v Evropě

Polská tramvajová linka č. 46 mezi Lodží a Ozorkówem jezdila 96 let

Meziměstskou tramvají se nemůže pochlubit každá země, a tak na tu svou v Lodži byli Poláci pyšní. Sloužila dlouhých 96 let a se svými 30 kilometry patřila k vůbec nejdelším v Evropě. Tramvaj číslo 46 na ni vyjížděla pravidelně na cestu z Lodže přes okolní vesničky do dvacetitisícového města Ozorów. Kvůli havarijnímu stavu kolejiště ale musely místní obce nechat trať uzavřít, dokud se nenajdou peníze na generální rekonstrukci.

„Útlum o 3 až 4 decibely je velmi výrazný,“ říká Miroslav Penc, vedoucí jednotky Dopravní cesta Tramvaje dopravního podniku. Lokalit, které by byly pro umístění clony vhodné, je podle něj dostatek.

Praha navíc chystá budování nových tramvajových tratí, kde by se tento typ protihlukových opatření mohl už běžně uplatňovat. Zatím ovšem čeká clonu testovací provoz v pražském Hloubětíně, který potrvá dva roky.

Nízká protihluková stěna přímo u kolejí by mohla v budoucnu vyrůst i na dalších tramvajových tratích v Praze.