Magazín Experiment: Je bezpečné jíst ryby z českých řek? A proč se vysokému krevnímu tlaku říká tichý zabiják?
- 00:00 témata magazínu;
- 00:30 elektrolovná loď na nádrži Skalka na Ohři;
- 03:52 terénní odběry vzorků dravých ryb pro toxikologickou analýzu;
- 07:18 rozhovor s Jaroslavem Semerádem z Mikrobiologického ústavu Akademie věd;
- 09:34 léčba vysokého krevního tlaku;
- 13:25 rozhovor s místopředsedou České společnosti pro hypertenzi Jiřím Widimským;
- 17:16 rozhovor s odborníkem na mikro-CT z Hornorakouské polytechniky Sashou Senckem
V některých českých řekách jsou podle odborníků ryby kontaminované a lidé by je neměli vůbec jíst. Nejhorší je situace na nádrži Skalka na Ohři, která je historicky zamořená rtutí z bývalé německé chemičky. Experti z Akademie věd teď zkoumají, jaké další škodliviny nejen dravé ryby v sobě mají. K jejich odlovu ovšem nepoužívají pruty, ale speciální elektrolovnou loď.
Rybí narkóza
Lukáš Vejřík s kolegy z Biologického centra Akademie věd přistává u břehu s dnešním úlovkem. V lodi mají zatím několik velkých cejnů, plotice, jednoho bolena a štiku.
„Ten stříbrný bolen je zrovna druh, který bývá kontaminovaný rtutí úplně nejvíc ze všech ryb tady – i kolem 7 mg na kilogram,“ poznamenává, zatímco jeho kolegové přelévají vodu do kádí a třídí každý druh zvlášť. V krabičce drží éterický hřebíčkový olej, s jehož pomocí ryby za chvíli před pitvou šetrně uspí.
„K cejnům jsme na uspání přidali ještě čtyři kapry kvůli potvrzení, že nejsou příliš kontaminovaní. Většinou nejsou, sem byly uměle vysazeni a pro konzumaci jsou zcela nezávadní,“ dodává vědec.
Zatímco se odborníci z Akademie věd chystají na odlov dravých ryb, tak se tady objevil dokonce rybář. „Dneska jdu na kapříky,“ směje se. „Většinou to pouštím. Pět let zpátky jsme byli na schůzi a říkali, že to je hodně špatný. Zvlášť dravci jsou poškození rtutí odněkud z Německa.“
Chobotničky a červené tlačítko
A pak už se vydáváme na další výpravu elektrolovnou lodí. Na přídi jsou dvě tyče, které mají na konci něco jako kovové chobotničky, přirovnává Lukáš Vejřík. „Jsou to anody a katodu tvoří samotná loď. Mezi lodí a těmi elektrodami vzniká elektrický oblouk, který omračuje ryby v okolí lodi,“ vysvětluje.
Zařízení připomínající kostru deštníku se spustí do vody a lov může začít. Spouští se agregát a Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu šlape na červené tlačítko, kterým se pouští proud. Za chvíli se loď naklání, protože na pravoboku plave pod hladinou štika.
„Je to menší štika okolo půl metru, nicméně pokud jde o chemické polutanty, tak stejně bude kontaminovaná víc než třeba cejn,“ odhaduje. „Na té štice jasně vidíte, že odlov agregátem není nějak drastická metoda, ryby to omráčí opravdu jen na chvíli. Hodili jsme ji do kádě a ryba se velmi rychle vzpamatuje.“
Jedovaté ryby?
Po chvíli plavby odjíždíme s bohatým úlovkem. „U vtoku byla hromada dravců. Máme tady asi tři větší boleny, dva sumce okolo 80 centimetrů a pak nějaké další štiky,“ vyjmenovává vedoucí týmu Jaroslav Semerád.
Dravé ryby se živí těmi menšími, takže rtuť a další škodliviny se v nich hromadí. Dlouhodobé působení pak má vliv na nervovou soustavu nebo na ledviny.
Odborníci ze dvou ústavů Akademie věd proto z desítek nalovených ryb různých druhů, velikostí i věku hned na břehu odeberou vzorky a podrobí je toxikologické analýze, aby zjistili, jak moc jsou jejich tkáně kontaminované.
Věk odhalí šupiny
Kateřina Soukalová z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd teď přeměřuje sumce. „Potřebujeme vědět délku bez ocasu a potom celkovou délku ryby,“ upřesňuje. Rybu je před pitvou taky potřeba zvážit.
Získané vzorky svaloviny a vnitřních orgánů se ukládají do sáčků a sbíhají se u Michala Tušera, který na ně napíše identifikační číslo a informaci, o jaký druh tkáně se jedná: „Teď tam přijdou gonády, to znamená součást pohlavního ústrojí, takže to označím géčkem.“ Zbytek z těl ryb se posílá buď do zoologických zahrad na zkrmení, nebo do kafilerek.
„Pro člověka je nejvíce škodlivé jíst dravé a starší ryby, protože v sobě během svého života více a více kumulují škodliviny,“ dodává Kateřina Soukalová.
Přesný věk se zjišťuje v laboratoři analýzou odebraných šupin. „Pod mikroskopem na šupině vidíte čáry, něco jako letokruhy u stromů – takzvané anuly. Takto okem vidíte třeba úplně jasně tady tu čáru, tady je další ročník a tady je taky úplně jasně vidět další ročník. Takto odhadem můžu říct, že to je ryba určitě starší než 4 roky,“ ukazuje výzkumnice.
Věčné chemikálie
Vědci na břehu mezitím intenzivně pracují. U jednoho stolu se nalovené ryby měří a kuchají, u dalšího se odebírá krev a plazma. „Teď odebíráme vzorek krve centrální cévy pod páteří sumce. Pak není třeba rybu usmrtit a je možné ji znova pustit,“ komentuje Lukáš Vejřík, co právě provádí.
Vzorky sumčí krve si od něj přebírá Jaroslav Semerád. „Centrifuga je teď odstřeďuje, abychom získali vzorky krevního séra,“ vysvětluje a jeho kolega dodává, že krevní sérum obsahuje hodně bílkoviny, která bývá silně kontaminovaná perfluorovanými látkami, takzvanými věčnými chemikáliemi.
Rybí vzorky pak poputují do Mikrobiologického ústavu Akademie věd a tam se podrobnými analýzami zjistí přesné množství rtuti a dalších škodlivin v jejich těle. Výsledkem výzkumu by mělo být doporučení, které ryby a na kterých tocích raději nejíst.
Co zatím odhalil výzkum kontaminace ryb v českých řekách? Proč není dobré podceňovat léčbu vysokého krevního tlaku? A k čemu potřebují vědci při vesmírném výzkumu mikro-CT? Poslechněte si nejnovější Magazín Experiment.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
125 letadel, 18 hodin, 13 tun. Přečtěte si, jak probíhal americký útok na íránský jaderný program
-
‚Evropu už moc nezajímá, jestli mají v Rusku iPhony, jde o ty velké věci.‘ EU schvaluje 18. balík sankcí
-
Volání po impeachmentu i početná podpora. Američtí politici reagují na útok Trumpa na Írán
-
Írán volí mezi řadou špatných možností reakce na útok. Ani nedělat nic ale nezaručí bezpečí, říká expert