Magazín Experiment: Jak fungují IT systémy na olympiádě? A dá se objektivně měřit míra stresu?

27. červenec 2024

  • 0:30 IT systémy na olympijských hrách;
  • 4:20 reportér Martin Charvát o využívání systémů v praxi;
  • 7:38 historie a vznik olympijských her;
  • 11:43 Zařízení na objektivní měření stresu;
  • 15:49 Iva Poláčková Šolcová z psychologického ústavu Akademie věd ČR o stresu astronautů;
  • 19:32 Zařízení, které dokáže vrhat nanovlákna.

V Paříži v pátek večer začaly XXXIII. letní olympijské hry. I ty v 21. století ovládly informační technologie. Právě díky nim můžete být téměř kdekoliv na světě, a přesto mít k dispozici detailní výsledky soutěží olympijských her v reálném čase. IT systémy vytvořené pro sportovní událost roku se ale starají nejen o to, aby statistiky byly na oficiálním webu nebo v mobilních aplikacích.

„Naši centrální základnu nazýváme Technické operační centrum. Je to velký kancelářský prostor, z nějž jsou monitorovány a řízeny veškeré informační technologie, a to nejen ze společnosti Atos, ale ze všech dalších zapojených IT společností,“ popisuje zástupce firmy Nacho Moros.

Čtěte také

Informačním technologiím ve sportu se věnuje od roku 1994 a pracoval už na 10 olympijských hrách. „Máme samozřejmě taky kolegy na všech místech, kde se soutěže konají. Dohromady máme jenom v Paříži 600 lidí,“ doplňuje.

„A kromě toho máme další zázemí v Barceloně, kde působí dalších více jak 100 kolegů, kteří poskytují podporu pro cloud, pro aplikace a kybernetickou bezpečnost.“

IT systémy pro olympiádu, to je velmi široký pojem. Programy řeší třeba akreditace nejen pro sportovce, ale i pro trenéry a rozhodčí, nebo organizují práci dobrovolníků. Při tom pořadatelům pomáhá i umělá inteligence, která doporučuje různé scénáře toho, kolik lidí a kde přesně je potřeba. Systémy ale umí také další věci.

Rychlejší než blesk

Samostatnou součástí jsou pak systémy pro novináře a komentátory, kteří o hrách v Paříži reportují.

„Tyto systémy sbírají veškeré informace o tom, co se na sportovištích děje, a dávají je komentátorům, kteří jsou na místech soutěží,“ popisuje Àngels Martínová, která ve společnosti Atos řídí projekty pro olympijské hry.

Čtěte také

„Například v případě této služby pro komentátory jim jsou poskytovány informace rychleji než za 0,3 sekundy, což je méně než zpoždění způsobené přenosem obrazu z kamery,“ vyzdvihuje.

Data jsou také odeslána do centrálních systémů společnosti Atos, které shromažďují veškeré informace ze všech sportovišť.

„U všech soutěží souběžně tyto informace vezmeme a předkládáme je komentátorům, kteří jsou v mezinárodním vysílacím centru, nebo dokonce vysílají nebo komentují zápasy ze svých domovských zemí,“ vysvětluje Àngels Martínová.

Nejde jen o konečné a průběžné výsledky, ale i o další detailní statistiky včetně třeba životopisů sportovců. Údaje ovšem slouží i pro fanoušky po celém světě. Výsledky na webu olympijských her nebo v oficiální mobilní aplikaci pochází právě z těchto systémů.

Olympijská digitální revoluce

Francouzská IT firma Atos s olympijskými hrami spolupracuje od Barcelony v roce 1992. Podle Àngels Martínové udělaly technologie za 30 let neuvěřitelný pokrok.

„Nebyly žádné oficiální webové stránky, mobilní aplikace ani nic podobného. Takže například veškeré informace byly poskytovány pouze prostřednictvím televize, ničeho dalšího. A dneska máme všechno to, co jsem popisovala – kdykoliv a kdekoliv,“ zdůrazňuje.

Jak zmíněné systémy pro novináře využívají přímo sportovní reportéři Radiožurnálu, kteří Letní olympijské hry sledují v Paříži, si poslechněte v záznamu celého Magazínu Experiment.

autoři: Ondřej Vaňura , and
Spustit audio