Ledovec odkryl letoun, který za války bombardoval Plzeň. Zřítil se v Alpách cestou do Švýcarska
Rakouští archeologové dokázali vůbec poprvé zdokumentovat trosky bombardéru z druhé světové války, který havaroval v Alpách na jihu země. Stroj se v roce 1944 podílel také na bombardování Plzně. Pole trosek se podařilo objevit kvůli tání ledovců.
Ustupující led a sníh na jihu země odhaluje rakouským archeologům zajímavá překvapení. Naposledy se to stalo koncem srpna roku 2024 na ledovci Taschachferner u italských hranic. Objevili tam trosky, které zasáhly i do české historie.
Letoun zasáhla protiletadlová obrana. Zvládl ještě letět zpátky, ale nad Taschachfernerem se porouchaly motory a bombardér se zřítil.
Pod ledem se skrývala spousta věcí – od jízdních kol po různé historické kusy horolezeckého vybavení. Pro archeology je ale nejdůležitější, že led ustopil dostatečně na to, aby odkryl zbytek trosek amerického bombardéru B17, přezdívalo se mu Shadrack. Jeho spojitost s českou historií popsal Českému rozhlasu Johannes Pöll z Rakouského památkového úřadu:
Čtěte také
„Tento stroj typu Flying Fortress se v roce 1944 účastnil bombardování Plzně a Škodových závodů. Přitom ho ale zasáhla protiletadlová obrana. Zvládl ještě letět zpátky – piloti se chtěli dostat do neutrálního Švýcarska, aby posádka nepadla do zajetí – ale nad Taschachfernerem se porouchaly motory, a bombardér se zřítil.“
To historici a archeologové podle Pölla vědí přesně, protože posádka bombardéru stihla vyskočit ještě před nárazem. Na padáku se snesli do nedalekého městečka Sölden, a havárii popsali do záznamu.
Trosky si rozebrali turisté
Nikdo nevěděl, kam přesně letadlo spadlo. Místo nehody navíc časem zakryl sníh a jeho přesné určení komplikovalo také to, že se trosky různě pohybovaly – „klouzaly“ a padaly dolů do údolí. Hodně lidí si je taky bralo jako suvenýry, popisuje Pöll:
Čtěte také
„Minimálně od roku 2000 víme, že si spoustu trosek odvezli různí sběratelé. Víme dokonce o případu, kdy někdo přiletěl vrtulníkem a odvezl třeba velké kusy motorů a dalších součástek. Takže z bombardéru vlastně zbyly jen kusy ukryté pod ledem a sněhem.“
Všeobecně se tedy vědělo, že za války spadlo letadlo někde na ledovci Taschachferner, jen chybělo přesné místo. To se podařilo objevit začátkem tisíciletí, ale místo zakrýval led a sníh – které teď odtály. Proto se o letadlo archeologové začali zase zajímat. Trosky jsou rozprostřené v okruhu až tří set metrů a teprve zhruba od půlky srpna bylo možné oblast pořádně prohledat a zdokumentovat.
Oblast bohatá na nálezy
Oblast Ötztalských Alp je na historicky cenné nálezy docela bohatá. Třeba v roce 2016 se na ledovci Seekarjoch podařilo mezi kamením najít loveckou past ze 14. století. Českému rozhlasu ji blíž popsal Pöllův kolega a archeolog z univerzity v Innsbruku Thomas Bachnetzer:
Čtěte také
„Je to nášlapná past ze dřeva, která je velmi vzácná – v Alpách dokonce jedinečná. Takové kousky se vyskytují jen v severní Evropě, v Polsku, v severním Německu, v Irsku, Velké Británii nebo ve Skandinávii. Tři kusy se našly taky ve Slovinsku, nějaké v Itálii, ale všechny mimo Alpy. A tady teď máme první důkaz o nášlapné pasti na zvěř právě v Alpách. Našla se ve výšce 2900 metrů a trvalo nám velmi dlouho, než jsme zjistili, co to přesně je.“
Lovci ji na Seekarjoch nejspíš podle Bachnetzera nastražili na kozorožce před asi sedmi sty lety. Past z borovicového dřeva zakonzervoval led a sníh a opět se ji podařilo najít kvůli tání. A protože ledovce v Alpách, ale i jinde na světě, mizí stále rychleji, bude podle Pölla a Bachnetzera takových nálezů přibývat. „Jen v Rakousku havarovalo přes tisíc letadel a spousta z nich je pořád zakrytá ledem,“ uzavírají vědci.
