Kodaň chce budovat další umělé ostrovy. Bude z nich mimo jiné protipovodňová bariéra

Výhled na panorama Kodaně z Christiansborgu
Výhled na panorama Kodaně z Christiansborgu

Kdo navštívil dánskou Kodaň, toho v centru města možná zaujala Opera nebo komunitní čtvrť Christiania - obě tato místa jsou na umělém ostrově ze 17. století. Umělý je taky severní přístav, průmyslové oblasti na kodaňském ostrově Amager nebo řada oblíbených pláží. Dánská vláda teď chce vybudovat další umělé ostrovy.

Láska, umění a marihuana. Dánská Christianie je stále ostrovem svobody uprostřed zákazů a pravidel

Cílem Christiánie je vytvořit samosprávnou společnost, kde má každý jednotlivec vlastní odpovědnost za blaho celého společenství

Ještě v 60. letech to byla opuštěná vojenská základna. Teď kodaňskou Christianii denně navštíví až 25 tisíc turistů. Láká je svobodný způsob života ve squatu i legální užívání marihuany, které je v Dánsku jinak zakázané.

Arne Nielsen z architektonického studia Urban Power stojí v kodaňském loftovém ateliéru před mapou a ukazuje mi část zálivu na jih od hlavního města, kde vznikne devítka nových umělých ostrovů. Jmenují se Holmene.

Bývala to farmářská oblast s letními sídly. Lidé sem jezdili po druhé světové válce na dovolenou. Byla tu mělká voda a malé ostrůvky. V 60. letech tu ale na 400 hektarech vznikla průmyslová oblast. Je stejně velká jako historické centrum Kodaně,“ popisuje.

Skandinávské Sillicon Valley

Studio Urban Power plánuje před fabriky postavit na umělých ostrovech větrné farmy s turbínami, čističku vody a elektrárnu využívající obnovitelné zdroje. Bude tu zeleň pro zvířata, místa na piknik, koupání nebo cyklistiku.

A hlavně se má z devítky umělých ostrovů stát skandinávské Sillicon Valley, protože Dánové sem chtějí nastěhovat až 400 technologických firem.

Pláže v okolí Kodaně

Větší část původní průmyslové oblasti je lehce pod úrovní hladiny moře, takže v celém kodaňském regionu je první, kterou povodně zaplaví. Ve dne v noci odtud vodu dostávají pumpy. Takže umělé ostrovy nejblíž pobřeží budou sloužit jako bariéra. Drží pohromadě hrázemi a budou součástí většího protipovodňového systému na jih od Kodaně,“ vysvětluje Arne Nielsen.

Pláže jako ochrana před mořem

Hladina moří vlivem globálního oteplování roste asi o 3,8 milimetru za rok, říká mi po telefonu Thorsten Piontkowitz z dánského pobřežního úřadu, který spadá pod ministerstvo životního prostředí.

Globální oteplování zkracuje vzdálenosti. Arktidou už se dá plout bez ledoborců

02627014.jpeg

Na sever, na sever a už na jih. To si teď můžou říkat i námořníci v Severním ledovém oceánu, kteří plují na Dálný východ. Ze severní Evropy do Jižní Koreje se totiž dá dostat už i přes Arktidu.

Dánské pobřeží měří 7300 kilometrů, přes tisíc kilometrů už chrání hráze. Ve městech se víc používají protipovodňové zdi. Pomoct mohou i písečné duny nebo stavba umělých ostrovů. Je to systém pláží a dun před pobřežím, které fungují jako bariéra. Zároveň je můžete využít pro turisty jako rekreační oblasti nebo přírodní zátiší,“ dodává.

Umělé ostrovy Holmene vzniknou z asi 26 milionů kubíků zeminy, která zůstala nevyužitá po hloubení například kodaňského metra nebo základů různých budov. Hotové mají být do roku 2040.

Spustit audio
autoři: Matěj Skalický, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související