Ostrý severní vítr štípe do tváří jako malé jehličky a hejno racků s tímhle neviditelným protivníkem svádí vzdušný boj nad opuštěným molem v bývalé kodaňské loděnici Refshaleøen. Když odtud velké lodě v 90. letech odpluly, vznikly tu kavárny, restaurace, sauny a studentské byty.
Mořská nemoc nehrozí
Rasmus Rømeling, šéf projektu Urban Rigger mi potřásá rukou před šesticí lodních kontejnerů, které jsou poskládány ve dvou patrech do tvaru trojúhelníku a vznáší se na hladině Baltského moře.
V Kodani by se mohla za několik let začít budovat soustava devíti umělých ostrovů. Cílem je rozšířit industriální čtvrť severského města a zároveň přilákat nové investice do metropole. Dánská vláda předpokládá, že by ostrovy mohlo využít až 380 nových firem a podnikatelů. Díky tomu by se vytvořilo zhruba 12 tisíc pracovních míst a tamní ekonomice by projekt přinesl v přepočtu téměř 180 miliard korun.
„Máme tu 12 bytů, tři ve spodních kontejnerech a devět nahoře. Bydlí v nich studenti. A všimněte si, že i když fouká, kontejnery se nehýbou. I s podsadou ze železobetonu váží 550 tun. Vlny trochu ucítíte, jen když kolem popluje loď,“ dodává.
Topení mořskou vodou
Na dvorku je strom a zaparkovaná kola – to by jinak ani nebylo Dánsko. Rasmus mě vede do jakéhosi podpalubí. Brzy se ocitáme pod hladinou moře a vcházíme do společenské místnosti.
„Máme tu systém, kterému přezdíváme ‚mozek‘. Ten sbírá teplo z okolní vody a přes čerpadlo ho dostává do kontejnerů. Čerpadlo je napájené ze solárních panelů na střeše. Dneska není moc dobré počasí, ale když je, tak přebytečnou energii uchovávají tyhle dvě velké powerbanky zase na příště,“ ukazuje.
Recyklované, ale komfortní
Ekologie a přírodní zdroje, na to si tu potrpí. A studenti na podobné nápady podle Rasmuse slyší. Stejně jako na cenu, která v určitých případech může klesnout až na 3 tisíce dánských korun, což je asi 10 tisíc českých korun – na Dánsko levné ubytování.
Po dlouhém létě začíná období sychravých dní. Milovníci tepla můžou třeba zalézt za kamna anebo vyzkoušet saunu. V norském Oslu mají jednu, která plave přímo na hladině tamního fjordu.
Navíc studenti mají pokoje vybavené skandinávskou architekturou z recyklovaného dřeva. A tady dole kolem energetického ‚mozku‘ mají k dispozici sklepy, posilovnu a společný bar.
Na střeše mi Rasmus ukazuje solární panely a rozhlíží se po prázdném přístavu: „Tento rok tu budeme mít šest takových studentských kolejí. Teď na nich pracujeme. Hotovo bude v září.“
Nechcete bydlet v kontejneru?
Studentské koleje z vyřazených kontejnerů Rasmus nabídnul i francouzskému Le Haveru a švédskému Göteborgu. U skandinávských sousedů se nápad líbil, takže nějakých 250 kilometrů vzdušnou čarou na sever od Kodaně si bydlení na vodě budou moct v příštích letech užívat i švédští studenti.
Rasmus už ale vyhlíží další místa, kde by byl o kontejnery mezi studenty zájem. Ještě než se rozloučíme, prohodíme pár slov o Vltavě a pražských přístavech. Říkám, že moře sice nemáme, ale voda jako voda. A studenti – ti přeci hledají bydlení všude na světě.
