Globální oteplování zkracuje vzdálenosti. Arktidou už se dá plout bez ledoborců
Na sever, na sever a už na jih. To si teď můžou říkat i námořníci v Severním ledovém oceánu, kteří plují na Dálný východ. Ze severní Evropy do Jižní Koreje se totiž dá dostat už i přes Arktidu.
Ruskému tankeru se zkapalněným plynem se podařilo dojet za devatenáct dní z norského Hammerfestu do korejského Porjongu. To je, jak píše třeba britský Guardian, o třicet procent rychlejší než jižní cestou přes Středozemní moře, Suezský průplav a Indickým oceánem.
Navíc severní cesta měří 11 tisíc kilometrů, jižní 22 tisíc, takže kromě času se ušetří i palivo. Loď totiž projela Arktidou bez doprovodu ledoborců. Tanker měl zesílený trup, ale z betonu nebyl.
Huge consequences -future generations.
— Mary Metcalfe (@metcalfemary11) 26. srpna 2017
Tanker sails thru Arctic w’out icebreaker -1st time | Environment | Guardian https://t.co/Sc1xqLmOpt
„Když ale plave loď ze železa, proč by neplavala loď z betonu. Ty se začaly stavět už dávno, nebylo to ani v Rusku ani v Sovětském svazu, ale ve Francii v polovině 19. století,“ přibližuje redaktor Martin Karlík s tím, že k nápadu se konstruktéři ve větším měřítku vrátili za první světové války, když se nedostávalo ocele.
Betonové lodě pluly i za druhé světové války a dodnes se koná soutěž studentů technických oborů v konstrukci betonových člunů. Těm se dlouhodobě věnují třeba na Technické univerzitě v Drážďanech.
