Když antibiotika nezabírají... Lékaři bez hranic bojují proti antibiotické rezistenci, otevírají laboratoře po celém světě

Jak vzniká laboratoř uprostřed pralesa v subsaharské Africe?

Základní kroky jsou podobné jako všude jinde. To znamená, že je laboratoř třeba vybavit základním nábytkem a přístroji, potřebujete personál a potřebujete zázemí. To v mém případě byla chirurgická nemocnice, kterou provozují Lékaři bez hranic. V každé takové nemocnici jsou na místě logistici, kteří zajišťují vše potřebné: vodu, elektřinu, internet, údržbu a opravu přístrojů…

Čtěte také

Ukázkový příklad evoluce i jedna z největších výzev moderní medicíny. Rezistence bakterií na antibiotika trápí vědce po celém světě

Projekty, které provozují Lékaři bez hranic, mají samozřejmě svá specifika. Já konkrétně byla ve Středoafrické republice, kde provoz celé nemocnice komplikovaly některé okolnosti, například zásobování. Materiál nebyl dostupný na trhu, a to, co dostupné bylo, mělo nižší kvalitu, než jsme potřebovali k práci. Vše jsme proto objednávali z Evropy. Práci nám komplikovalo i počasí, byla buď extrémní prašnost, nebo záplavy. Těžké bylo najít i personál s potřebnou praxí.

Pojďme přímo k vaší práci. Proč jste se zaměřili právě na antibiotickou rezistenci?

Jde o celosvětový problém, ale v některých zemích je výskyt rezistentních bakterií ještě vyšší. Například v zemích, kde probíhají válečné konflikty – je tam hodně pacientů s otevřenými ránami, těm je podávána antibiotická léčba naslepo, tedy bez předcházejícího vyšetření. Jde ale i o extrémně chudé země, kde je zdravotnictví zcela nefunkční a pacienti jsou opět léčeni naslepo, nedostávají proto správnou antibiotickou léčbu.

Lékaři bez hranic se takovéto země snaží vytipovat a otevírají na místě mikrobiologické laboratoře. Aby byla možná diagnostika a aby lékaři na místě mohli předepisovat pacientům správnou antibiotickou léčbu.

Celý rozhovor se Zuzanou Ileninovou si můžete poslechnout ze záznamu.