Jsou rychlé a dostanou se všude. Mototaxíky jsou ve Rwandě oblíbené, Evropanovi však opatrnost velí nenasedat
V Keni jim říkají boda-boda, v Nigerii okada a ve středoafrické Rwandě moto. Řeč je o nejoblíbenějším a nejběžnějším dopravním prostředku Afriky, tedy o motocyklu. Jsou rychlé, dostanou se tam, kam auta nemohou a jsou také podstatně levnější. V Kigali, hlavním městě Rwandy, jsou motorky populární i jako taxíky, po městě jich jezdí patnáct tisíc.
Na semaforu blikla zelená a křižovatkou se řítí desítky motocyklů. Vepředu řidič a za ním spolujezdec, v tomto případě zákazník. Město, rozložené po několika kopcích, se sice může pochlubit dokonce i autobusovou dopravou, hlavním dopravním prostředkem jsou ale taxíkáři s motorkou.
Po genocidě neměly žádnou budoucnost. Nakonec se jejich život proměnil ve sladké sny
Naděje na přežití: 63 procent
„Když jsme sem přijeli, neměli jsme zprvu auto a služby ‚motos‘ jsme hojně využívali. Nikdy jsme neměli žádný problém. Dokonce i moje děti s nimi jezdily,“ popisuje svoji zkušenost s mototaxi Ondřej, Čech, který v Kigali několik let žije a pracuje.
I Václav má s mototaxi zkušenosti, dává ale přednost autu: „Když stojíte pár minut u krajnice, motorka přijede a odveze vás, kam chcete. Ale není to úplně bezpečné, řidiči mívají často podivné řidičáky…“
Pověst motorkářů není nejlepší. Osmdesát procent všech nehod připadá na jejich konto. Vysoká je i úmrtnost při dopravních nehodách – skoro 27 procent. A to se nelíbí ani pasažérům ani mnohým řidičům.
Hlavně pomalu!
Jsem v rodinném domku na okraji Kigali. V přítmí svítí několik monitorů, za nimi sedí dispečeři. Tady sídlí společnost, která má ve svém programu především bezpečnost. Do džungle provozovatelů mototaxi vnesla pravidla a moderní technologie. Každý řidič má chytrý telefon, přes aplikaci si zákazníci objednávají odvoz a dispečer zase sleduje řidiče.
„Máme přehled nejen o tom, kde naši řidiči právě jsou, ale také jak jezdí – jak rychle, jak často prudce brzdí… Můžeme pak zcela zodpovědně zákazníkům říci: Toto je řidič, který jede bezpečně, a můžete se spolehnout, že s ním dorazíte do cíle své cesty v pořádku,“ říká Emannuel, manažer společnosti.
K bezpečnosti motocyklového provozu přispěly i rwandské úřady. Navzdory protestům žen, které se bály o své účesy, musí mít nejen řidiči, ale i spolujezdci povinně helmy.
Stále se však vyplatí naučit se pár výrazů, které mohou při jízdě mototaxíkem zvýšit šanci na přežití. Ten klíčový výraz zní: Pomalu! Svahilsky je to „Pole, pole!“ a v Keni nebo Rwandě by měli rozumět, když řeknete „Bohoru, bohoru!“
A jestli to funguje? „Občas ano,“ hodnotí na závěr lakonicky Václav.
