Jiří Straus

11. červen 2008

Práce kriminalisty, vědecké metody vyšetřování, které pomáhají kriminalistům usvědčit pachatele - nejen o tom si ve středečním Dopoledním Radiožurnálu povídal s Lucií Výbornou profesor Jiří Straus. Vysvětlil posluchačům, co je to forenzní biomechanika a přiblížil také některé momenty vyšetřování smrti Jana Masaryka. Ve čtvrtek 12. června bude hostem český herec, moderátor a recitátor Alfréd Strejček.

Profesor Jiří Straus je prorektorem pro vědu a výzkum na Policejní akademii a vede katedru kriminalistiky. Je práce kriminalisty dobrodružná? "Já myslím, že v zásadě je. Kriminalistika je tajemná věda, která člověka přitahuje. Musím ale říci, že v televizních seriálech je řada postupů zidealizovaná. Kdyby se zafixovala ta dennodenní rutina, která je mnohdy šedivá a někdy vede i k neúspěšným koncům, tak by to nebylo 'koukatelné'", přiblížil kriminalista, který je specialista na forenzní metody vyšetřování, zejména na biomechaniku. "Je to věda, která je využitelná v soudním řízení. Zkoumá pohyb pachatelů a stopy, ve kterých se odráží pohybová činnost. A forenzní biomechaniku zajímá dekódovaní těchto kriminalistických stop," vysvětlil Straus.

Jiří Straus se nezabývá jen vědou, ale je také soudním znalcem. Co určuje, aby byla metoda uznána za prokazatelnou? "Musí být založena na vědeckých základech. Já při řešení kauz a znaleckých posudků vycházím z výzkumů, které prošly procesem odborné oponentury. Ale záleží na soudu, jestli můj závěr přijme či ne," řekl kriminalista, který podrobně zkoumal i smrt Jana Masaryka. Co bylo rozhodující pro závěr vyšetřování? "První množina, kterou musím znát, je dokumentace ohledání místa činu - místo dopadu, polohu těla, výšku pádu a další přesně měřitelné parametry. Pak je to pitevní protokol a následuje množina výpočtů, kde lze vyslovit závěr, jestli šlo o pád spontánní nebo způsobený vnější silou. V případě Jana Masaryka byl pád způsobem přiloženou vnější silou," řekl Jiří Straus.

Jiří Straus odpovídal také na dotazy posluchačů. Na otázku, zda mu některé případy nekazí spánek, odpověděl: "Spánek mi to nekazí, já se na ty kauzy dívám jako na vědecký problém, jako na odbornost. Až se sám někdy divím, že dělám řadu násilných trestných činů, kde je i fůra mrtvol. Ale spánek mi to nekazí, to ne." Další dotaz se týkal toho, zda má zločin stále náskok, nebo je kriminalistika napřed? "Zločin má náskok vždycky a bude mít, kriminalistika ten zločin dohání. Zločinci jsou vynalézaví, vytvářejí nové způsoby páchání trestních činů. Důležité ale je, aby ten rozdíl byl minimální," odpověděl Jiří Straus.

Záznam celého rozhovoru s Jiřím Strausem si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: kbr
Spustit audio