Jiří Macháček a jeho 40. narozeniny

6. červenec 2006
O kom se mluví

Pořad O kom se mluví pro vás vysíláme ve sváteční den. Navíc z karlovarského hotelu Thermál, kde se odehrává 41. ročník MFF. No tak ho dnes pojmeme, tedy pořad O kom se mluví, netradičně. Hostem u mikrofonu je zpěvák, herec a moderátor, který se svou pověstnou větou, film se bude promítat na plátno, stal stejnou ikonou zdejšího filmového svátku jako Marek Eben nebo prezident festivalu Jiří Bartoška. Muž, který se právě dnes dožívá pěkných čtyřiceti let. Všechno nejlepší Jiří Macháčku, dobrý den. Vzpomenete si kdy a jaký film jste film v Karlových Varech poprvé uváděl?

Host (Jiří Macháček): No tak o mé paměti se ví, že není úplně nejlepší. V tuto chvíli se to potvrdí. Takže, bohužel, nevzpomínám si, co to bylo, ten první film?

Moderátor (Vladimír Kroc): Jaký to byl rok? To byste si vzpomněl?

Host (Jiří Macháček): Nevzpomínám si na to, ani jaký to byl rok. Ale rozhodně to bylo někdy na přelomu tohoto století a dokonce vlastně tisíciletí.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jak to řešíte se špatnou pamětí na pódiu? Už se vám stalo, že jste zkomolil jméno autora, režiséra, herce?

Host (Jiří Macháček): Samozřejmě. To se stává. Vlastně bych to označil jako největší moderátorskou chybu, ale prostě chyby jsou od toho, abychom se z nich poučili a pokud je to jméno zkomoleno tak, že dopadne vlastně lépe, než originálně původně zní, tak ten režisér je ještě rád.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy často své uvádění filmů stavíte na překladech, že si trošku hrajete s tlumočnicemi, že je maličko zlobíte?

Host (Jiří Macháček): Ne, ne, nezlobím. Já, než se vyjádřím, tak vlastně v hlavně vznikne někdy takové souvětí, které si myslím, že ani nemůže jinak než v mé hlavně existovat. Jako třeba toto, co jsem teď vyslovil. Potom vlastně vzniká asi problém na straně překladatelky. Ale jsou tady děvčata, která musím opravdu pochválit, musím jim poděkovat za to, že kolikrát přeloží něco, co řeknu a zní to ještě lépe než v té češtině.

Moderátor (Vladimír Kroc): V neděli jste uváděl film Kráska v nesnázích, kde jste sám hrál. Jaké to bylo v tu chvíli sedět pomyslně na dvou židlích?

Host (Jiří Macháček): No tak já jsem v tom filmu zase nehrál nějakou ohromnou, žádný ohromný part. Takže jsem spíše vlastně se cítil jako víc ten, který ten film uvádí pro své přátele a kolegy, spolutvůrce.

Moderátor (Vladimír Kroc): No ale vy tam hrajete úlisného právníka. Bylo to pro vás snazší, protože jste ta práva skutečně vystudoval?

Host (Jiří Macháček): No tak díky tomu, že jsem tam práva vystudoval, jsem vlastně i mohl lehce navrhnout nějaké změny v té dikci a kosmeticky ten scénář upravit. Takže jsem velmi rád, že tu vysokou právnickou školu mám.

Moderátor (Vladimír Kroc): Premiérovou publikum odměnilo světovou premiéru filmu bouřlivými ovacemi. Jaký jste z něj měl pocit vy sám? Srovnával jste třeba s předchozím Horem pádem, kde jste měl opravdu tedy, poněkud větší roli?

Host (Jiří Macháček): Abych pravdu řekl, tak jsem měl větší odstup od toho filmu právě díky tomu, že v něm nehraju tolik. Že jsem si ho užil víc jako divák než, že bych se nějak stresoval, jestli bude můj výkon přijat. Musím říci, že ten film se mi opravdu líbí a říkám to upřímně. Vy víte, že já nikdy nelžu. Ne, opravdu je to hezkej film a můžu to poslouchat a posluchačům Radiožurnálu to mohu jen doporučit.

Moderátor (Vladimír Kroc): Vy se objevíte také v novém filmu Zdeňka a Jana Svěrákových Vratné lahve. Co tam hrajete?

Host (Jiří Macháček): Ve Vratných lahvích hraju vlastně kolegu zástupce ředitele školy, ze které odchází postava, kterou hraje Zdeněk Svěrák. Takže jeho pracovního kolegu a dá se říci i takového, jeho kamaráda. A já vlastně nesmím prozradit, v čem ta role spočívá, protože bych prozradil víc, než si autoři přejí. Takže to spíše asi necháme jako tajemství.

Moderátor (Vladimír Kroc): Dobrá. Vy se vlastně objevujete v nejrůznějších rolích. Můžete porovnávat práci takových osobností jako je Jan Svěrák, Jan Hřebejk nebo David Ondříček, váš kamarád?

Host (Jiří Macháček): Nerad bych to dělal, protože třeba zrovna s Honzou Svěrákem jsem točil jenom jeden film. Až bych jich natočil s každým tím režisérem tři nebo čtyři, tak bych dokázal pregnantněji vyslovit, jaké jsou rozdíly mezi nimi. Ale vážím si jich, protože točí každý po svém.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ve dvou případech jste, pokud vím, se podíval na scénáře. Už vám ta zkušenost stačila a nebo se chystáte ke třetímu pokusu?

Host (Jiří Macháček): Je to práce na tak dlouhou trať, kterou já si zatím ve svém životě nejsem schopen vyměřit. Protože nevím, jestli bych ji doběhl. Neboť mám ještě samozřejmě příliš mnoho kratších tratí, na kterých jednou nohou, vedle toho, paralelně běžím. Takže se zatím na to nechystám i když tak někde vzadu si říkám, že bych to někdy ještě zkusit chtěl.

Moderátor (Vladimír Kroc): Možná máte na mysli, těmi krátkými tratěmi, i když nevím, jestli to není trošku macešské, že pracujete zároveň jako textař a zpěvák skupiny Mik 21. kam se rozletíte, až pro vás skončí pracovní povinnosti na karlovarském filmovém festivalu?

Host (Jiří Macháček): My budeme s kapelou hrát přes léto na různých festivalech. Já se budu během července připravovat na natáčení filmu, který má pracovní název Medovník. Je to zase film Petra Jarchovského a Honzy Hřebejka a ten budeme natáčet v srpnu, první část toho filmu.

Moderátor (Vladimír Kroc): Zdá se, že už jste vlastně takovým dvorním hercem té autorské dvojice. Co říkáte na výhrady jiných herců, kteří právě v těch filmech nehrají, že jsou to stále ti stejní kamarádi, kteří se objevují v českých filmech?

Host (Jiří Macháček): Já na to říkám, že si vážím režisérů, kteří se nebojí znovu obsadit herce. Když je samozřejmě dobrý.

Moderátor (Vladimír Kroc): Proslechlo se, že se přes léto chystáte stát bezdomovcem a prý hledáte přístřeší. Co je na tom pravdy?

Host (Jiří Macháček): Tak je to pravda. Já budu rekonstruovat v bytě a budeme potřebovat s rodinou někde trošku zahnízdit. Takže kdyby někdo z posluchačů mohl poskytnout takový čtyřpokojový apartmánek s terasou a bazénem naší rodině, byl bych samozřejmě velmi rád a pamatoval bych si to celý život.

Moderátor (Vladimír Kroc): Už se těším na ty telefonáty, svátek, nesvátek. Když tady máme dnes toho 6. července, pro vás důležité datum, protože v roce 1966 jste přišel na svět. Jaká bude oslava čtyřicátin Jiřího Macháčka?

Host (Jiří Macháček): To jsem sám zvědav. Bude to takový improvizovaný večírek pro přátele filmového festivalu. Jaká ta oslava bude, to vlastně nevím? Sám bych chtěl být překvapen. Pár takových překvapení chystám. Doufám, že Láďa Vizina vystoupí jako hadí muž, že Radek Auer vystoupí ve stínohře jako Louis Armstrong a bude tam vystupovat také Thomas Aruler, což jak jistě posluchači vědí, je známá holandská, akrobatická dvojice. Budu tam mít výstavu fotografií, které jsou, vyfotil ve Stockholmu a tuto kolekci jsem nazval Houmles Baix. Věřím, že to bude prostě pěknej mejdan.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jsou to, pokud vím, kola zasněžená, švédská kola.

Host (Jiří Macháček): Prorostlá i ledem, některá.

Host (Jiří Macháček): Uvidíme ty fotografie někde jinde než právě na tom večírku?

Host (Jiří Macháček): Je to možné. Ale zatím neplánuji, ale je možné, že pokud se ty fotografie budou líbit, tak bych udělal potom v Praze nějakou i regulérní výstavu. Tímto se omlouvám všem fotografům.

Moderátor (Vladimír Kroc): Nutká vás ten fakt, že právě dnes k vám přišly kulatiny k nějakému bilancování?

Host (Jiří Macháček): Ne. Já nejsem přítelem bilancování. Já jsem přítelem žití a ať si bilancují ti, kteří si chtějí bilancovat. Já si chci žít.

Moderátor (Vladimír Kroc): Než vás zase dál necháme žít, tak se ještě zeptám, protože se ptáme většiny našich hostů tady v karlovarském hotelu Thermál. Znělka festivalová je nazvána Rituál. Ono je těžké se nad tím zamyslet nebo na to přijít, ale objevil Jiří Macháček, že vlastně uznává nějaké rituály nebo, že je má?

Host (Jiří Macháček): Ano. Já si rituálů velmi vážím a považuji je za podstatnou součást lidského života. Rituály nás vlastně oddělují od zvířat a přibližují k bohům. Právě proto autor té znělky Franta Skála, tak jsem se s ním dohodl, že na ty moje čtyřicátiny se mnou udělal rituál tak zvaného vykadění. To nevím, co v tom spočívá? Ale řekl, že mne vykadí na tom večírku těch narozenin. Toho se bojím, musím říci.

Moderátor (Vladimír Kroc): Uvidíme, jaké to kadidlo bude? Děkujeme za váš čas, protože vím, že jste hodně zaměstnán na festivalu. Nicméně ne tolik, jako v těch předchozích letech, protože teď je to jenom na půl úvazku. Pročpak?

Host (Jiří Macháček): No proto, že mám ty narozeniny. Říkal jsem si, že bych si to raději užil v té, ale já vlastně stejně strašně pracuju. Já musím říci, že i ten půl úvazek mi vlastně, svým způsobem, dost zaměstnává.

Moderátor (Vladimír Kroc): Jinými slovy. Neměl jste ještě možnost zajít do kina na nějaký film? Podívat se?

Host (Jiří Macháček): To jsem byl. Já jsem viděl, musím říci, kromě třeba té Krásky, kterou jsem si poprvé prohlédl na plátně, tak jsem viděl film z roku 1975 Johna Hustna Muž, který chtěl být králem a to byl pro mne nádhernej zážitek.

Moderátor (Vladimír Kroc): Ve svátečně pojatém pořadu O kom se mluví jsme v karlovarském hotelu Thermal zpovídali herce, zpěváka a moderátora, textaře a fotografa, konferenciéra festivalových filmů Jiřího Macháčka. Ještě jednou vše dobré ke čtyřicátým narozeninám. Nashledanou.

Host (Jiří Macháček): Děkuji, děkuji.

Moderátor (Vladimír Kroc): Připomínám, že chcete-li na slyšené reagovat, můžete nám zavolat na čísla: 221552155 nebo 221552255. Posloucháte Český rozhlas radiožurnál. My pro vás tentokrát v tento sváteční den vysíláme výjimečně z hotelu Thermál, ale vy můžete volat na obvyklá telefonní čísla. Zdravíme prvního posluchače, dobrý den.

Občan: Kubec, Beskydy. Je hezké slyšet někoho jiného než nějakého debilního politika. Pokud by pan Macháček oželil bazén, tak ho srdečně zvu s rodinou ke mně do Beskyd. Hezký den.

Moderátor (Vladimír Kroc): Děkujeme, až s tou výhradou na ten přívlastek. Ale děkujeme, že jste zavolal. Nashledanou. Máme další telefon. Máme svátek a je to teda netradičně pojatý pořad O kom se mluví. Jiří Macháček je takovou ikonou Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, protože pravidelně uvádí festivalové filmy. Velmi vtipně a o tom jste se mohli třeba přesvědčit sami, pokud jste se zúčastnili některé festivalové projekce.

Občan: Vladimír. Já jsem poslouchal vaší stanici. Já jsem se podivil, že pan režisér Jiří Macháček shání nějaký, aby mu někdo poskytnul nějaký ten baráček. To on už nemá peníze nebo je tak úplně na dně? To je jako divný.

Moderátor (Vladimír Kroc): Já jenom bych upozornil, že Jiří Macháček je leccos, jenom není režisér. Jestli jsem správně pochopil jeho slova, šlo o nadsázku. Děkuju, že jste zavolal a mějte se hezky. Nashledanou. Pokud byste ještě chtěli nějakým způsobem reagovat na rozhovor O kom se mluví s Jiřím Macháčkem, máte ještě chvilku možnost. Ještě se možná hodí připomenout, že všechny festivalové události můžete sledovat prostřednictvím webu www.rozhlas.cz/filmzurnal. Pokud máte tu možnost poslouchat na karlovarské frekvenci 102,6 FM, kde vysíláme Filmzurnál. Zdravíme dalšího posluchače, dobrý den.

Občan: Drasný, Humpolec. Já přeju panu Macháčkovi všechno dobrý. K těm politikům samozřejmě ten výraz debilní je ještě příliš kulantní. Tomu dalšímu pánovi, že ano, opravdu to pan Macháček myslel z legrace. Já bych ho býval taky pozval. Já mám asi problém, že mám dva bazény, osm místností, takže to se mu taky nebude hodit.

Moderátor (Vladimír Kroc): Díky a nashledanou. Dobrý den.

Občan: Honza. Já bych chtěl jenom říci tomu pánovi, jak tam volal před chvílí, že je všechno O.K. a že by se neměl starat o cizí peníze. Panu Macháčkovi, že mu držím palce a ať mu vydrží humor a síla, protože určitě spoustu lidí to nabíjí. Ať mu vydrží síla a zdraví a ať se mu daří.

Moderátor (Vladimír Kroc): Pokusím se to vyřídit. Mějte se hezky a hezký sváteční den a nashledanou. Kdo je tam dál, dobrý den.

Občan: Sedláček, Brno. Víte, mne zarazila jedna věc. Teď je v Praze Slet. Všechno si museli ty lidi zaplatit sami. Dopravu, jídlo, prostě všechno. Teď v Karlových Varech se denně pořádají rauty. Rád bych věděl, za čí peníze se ty rauty pořádají? Pan Topolánek tam, včera byl v televizi na Nově. Za co ty li, kolik tam zaplatil pan Topolánek? Jestli to není z našich daní, třeba náhodou? Děti, sokol, to se nepodporuje.

Moderátor (Vladimír Kroc): Určitě se tomu budeme ještě ve vysílání Radiožurnálu věnovat. Ale jenom připomínám, že dnešním hostem byl Jiří Macháček, herec. Další telefonát, dobrý den.

Občan: Petr Volný. Já bych mu chtěl popřát k narozeninám zdraví a štěstí. Škoda, že jste nebyli styloví písničkou.

Moderátor (Vladimír Kroc): Díky a nashledanou. Ale jak jsem slyšel, tak se prý nemá příliš koledovat ve smyslu nějakým způsobem ještě dobarvovat příspěvek nebo rozhovor. Kdo je tam dál?

Občan: Král. Já bych chtěl jenom spoluobčanům připomenout, že politici jsou takoví, jaký jsou občané. Nejenom voliči, ne všichni šli volit.

Moderátor (Vladimír Kroc): Díky a nashledanou. Můžeme pokračovat. Máme další telefonát.

Občan: Rudolf, Beskydy. Jsem trošku jiného ražení. Ten pán, který nabízel ten pension. Ale já jsem smutnej. Dneska je svátek Mistra Jana Husa. Bohužel to nezapadá dobře na právním rozhlasu vaše povídání o tom. Já nevím, možná mohl pan Macháček taky si na to vzpomenout.

Moderátor (Vladimír Kroc): Možná se ho moderátor mohl také zeptat. Ale nevím, jestli by to nějak korespondovalo s tím pořadem?

Občan: Já nevím. Ten státní svátek o něčem hovoří. Takže bohužel.

Moderátor (Vladimír Kroc): Děkujeme, že jste zavolal a nashledanou. Máme další telefon, dobrý den.

Občan: Míla z Tábora. Já jsem chtěl panu Macháčkovi popřát všechno nejlepší. Ten rozhovor byl výbornej. I na ten státní svátek je to, myslím si, dobrej Čech, dobrej občan. Jenom by chtělo, aby příště vopravdu hudební redaktor nešáhnul do zahraničního archívu pro starý písničky a pustil něco aktuálního přímo k tématu.

Moderátor (Vladimír Kroc): Máte tu poučení pro příště a děkujeme. Máme ještě asi půl druhé minuty. Zdá se, že už v tuto chvíli nemáme telefonát. Konec konců je opravdu svátek a možná jste někde mimo dosah. Tak to k vám asi nemluvím. To byste neslyšeli rádio.

Občan: Věra, Pelhřimov. Chtěla bych panu Macháčkovi popřát vopravdu, aby mu ty roky dál neutíkaly, protože mně se zdá, že od těch čtyřiceti pak to jde moc rychle a překvapilo mne, že mu tolik není. Chtěla bych říci to, že jak miluju filmy Rozmarné léto a když mi je zle, tak si je pustím, tak naštěstí miluju i tyto filmy mi dělají dobře.

Moderátor (Vladimír Kroc): Děkujeme. Posluchačům, kteří jste měli tak špatnou kvalitu, jako my tady, tak se omlouváme. Toto byl poslední telefonát. Loučíme se s vámi z Karlových Varů. Další informace můžete najít na webových stránkách www.rozhlas.cz/filmzurnál. Dobrý poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: jap
Spustit audio

Více z pořadu