Jeden herec, desítky postav. V japonském umění rakugo hraje hlavní roli vypravěčův obličej a hlas

Eiraku je vedoucí divadelní skupiny. Jeho umělecké jméno, složené ze znaků pro angličtinu – EI a zábavu – Raku, v sobě skrývá důvod, proč se rozhodl Rakugo přednášet anglicky
Eiraku je vedoucí divadelní skupiny. Jeho umělecké jméno, složené ze znaků pro angličtinu – EI a zábavu – Raku, v sobě skrývá důvod, proč se rozhodl Rakugo přednášet anglicky
0:00
/
0:00

O Japoncích kolují ve světě různé fámy – třeba ta, že nemají smysl pro humor. Kdyby to tak doopravdy bylo, nemohlo by se v zemi přes 400 let udržet tradiční vypravěčské umění rakugo. K němu totiž neodmyslitelně patří právě humorné historky, během kterých jeden jediný přednášející dokáže ztvárnit hned několik postav najednou. Za skupinou trochu netradičních vypravěčů se vydala reportérka Marie Machytková.

Personál jednoho malého hotelu v tokijské čtvrti Asaskusa si pro studium angličtiny vybral dost netradiční postup. Místo složitých gramatických konstrukcí se rovnou učí celé příběhy. A párkrát do měsíce je v hotelové restauraci pro vlastní zábavu odvypráví komukoliv, kdo si tady koupí drink. O návštěvníky nouzi nemají .

Slyšet rakugo v angličtině, to je vzácnost, takže jsem si tohle představení nemohl nechat ujít,“ potvrzuje Corner z Kanady. Je jen jedním z mnoha cizinců, kteří dnes na představení přišli.

One man show

Spousta z nich rakugo uvidí poprvé, a tak nevědí, co čekat. Nevědomost tady ale vůbec není na překážku. Yuraku, jeden z členů vypravěčské skupiny, na úvod vysvětluje vše potřebné:

Herci oblečení v kimonu během představení sedí na polštářích v tradičním posedu na patách. K navození té správné atmosféry či k dokreslení příběhu mají jen bavlněný šátek a vějíř. Hlavní roli hrají jejich obličej a hlas.

Vypravěči dokážou ztvárnit během jednoho příběhu mnoho rolí – od vojáků přes gejši, opilice hlupáky nebo zloděje. Změnu postav přitom navozují změnou hlasu a také prací s hlavou

Pohled očí divákovi napoví

Vypravěči dokážou ztvárnit během jednoho příběhu mnoho rolí – od vojáků přes gejši, opilce, hlupáky nebo zloděje. Změnu postav přitom navozují změnou hlasu a také prací s hlavou,“ vysvětluje Yuraku s tím, že máme dávat dobrý pozor na to, kam se vypravěč dívá.

Když totiž otočí hlavu jedním směrem, mluví coby jedna postava. Pohled na opačnou stranu pak signalizuje, že mluví další hrdina vyprávění. Diváky ale nabádá současně také k tomu, aby nezapomínali ani sami na sebe:

Nebojte se smát, nejenom kvůli sobě, ale i kvůli svým sousedům. Člověk vedle vás může jen čekat na to, až se začnete chechtat. A když už se vedle vás někdo rozesměje, přidejte se k němu.“

Host i hostitel v jednom

Yurakova rada na začátek představení příjemně odlehčuje atmosféru a na scénu mezitím přichází první vypravěč.

Říká si Koraku a jeho jméno prý signalizuje to, jak veselý a lehkovážný dovede být. Pro dnešek vybral příběh o majiteli restaurace, který chce dát za vyučenou nabubřelému a naoko všemu rozumějícímu zákazníkovi tím, že mu naservíruje shnilé tofu coby slavnou delikatesu.

Korakuovi grimasy a práce s hlasem ve chvílích, kdy ztvárňuje strávníkovu snahu neztratit před hostiteli tvář a nevyvrhnout odporný chod, který mu naservírovali, jsou skutečně mimořádné.

Splynout s postavou a neztratit sám sebe

Naprosto hladce přitom mluvou i výrazy v obličeji přechází ze znechuceného hosta na pobaveného hostinského. A vyslouží si za to od publika pořádný potlesk.

Rekvizity jsou u rakuga minimalistické

Koraku mi ale po představení přiznává, že správné rozlišování postav pro něj není vůbec nic snadného: „Člověk musí s postavou správně splynout. Když to přežene a do nějaké role se moc ponoří, snadno zapomene, co je charakteristické pro další postavy v příběhu. A pak ztratí schopnost hrdiny správně odlišit.“

Je důležité umět najít tu správnou rovnováhu a zároveň neztratit sám sebe,“ dodává.

Umění dobrého vypravěče

Do boje s různými hrdiny a se sebou samým se dnes večer pustil také Eiraku, vedoucí divadelní skupiny. V jeho strašidelném příběhu se totiž hlavní hrdina potkává s celou řadou postav, které se před ním neustále proměňují v duchy. Svým vypravěčským uměním ale dokáže diváka vždy jasně držet v obraze o tom, koho zrovna ztvárňuje.

Dobrý vypravěč se musí soustředit hlavně na to, aby dokázal publiku předat správnou energii a přivést jednotlivé postavy k životu,“ zdůrazňuje Eiraku. Rakugu se věnuje už třináct let a byl to právě on, kdo dal místní skupinku vypravěčů dohromady.

Angličtina jako cesta k lidem

Jeho umělecké jméno, složené ze znaků pro angličtinu – EI a zábavu – RAKU, v sobě skrývá důvod, proč se rozhodl rakugo přednášet anglicky.

Snažím se lidi motivovat k tomu, aby studovali angličtinu pro potěšení a pro to, jaké cesty ke komunikaci s ostatními přináší. Japonci občas mají tendenci učit se jen na zkoušky a testy, a zapomínají, jakou skutečnou sílu angličtina má,“ vysvětluje.

Mráz uprostřed léta

Účel rakuga ale podle šéfa místních vypravěčů nemusí nutně vždy být jen diváka rozesmát. „Japonci milují strašidelné příběhy. Obzvlášť teď v létě, když je takové horko. Ze správné hororové historky totiž člověku tak hezky běhá mráz po zádech,“ usmívá se.

Nevím jak ostatní diváky v publiku, ale mě Eiraku svým příběhem husí kůži způsobí nejspíš až večer v posteli. To až si vzpomenu na jeho grimasy v roli zlomyslného japonského strašidla.

Když vypravěč otočí hlavu jedním směrem, mluví coby jedna postava. Pohled na opačnou stranu pak signalizuje, že mluví další hrdina vyprávění
Spustit audio
autoři: Marie Machytková, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související