Jaroslav Rudiš

A Jaroslav Rudiš kritiky svých knih čte. „Živí mě psaní, sice nejen to, ale psaní je základ,“ vysvětlil svůj postoj k recenzentům. Na přirovnávání svých knih k literárnímu popu nevidí nic špatného. „Vždyť i pop může být něco chytrého, proto s tímto termínem nemám žádný velký problém,“ domnívá se.

Z úspěchu svých knih je Jaroslav Rudiš prý překvapen. Ve vysílání Hosta Radiožurnálu se přiznal, že vlastně nikdy nepřemýšlel o kariéře spisovatele. Sice už na gymnáziu se snažil se spolužáky napsat scénář k divadelní hře, ale podle jeho slov šlo spíše o amatérské pokusy. „Psaní se mi otevřelo v Berlíně, kde jsem studoval. Byl jsem hodně sám, chodil jsem městem,“ vzpomíná. Právě za takových okolností vznikl jeho první román Nebe pod Berlínem.

Ukazuje se, že každý román odráží život autora. Jaroslav Rudiš se sice nedomnívá, že by psal svůj deník, přesto přiznává, že reflektuje svět okolo sebe. „Spoustu dialogů jsem pochytil, ale kdybych použil jen je, bylo by to málo. Musíte příběh nějak rozvíjet, což mě baví,“ nastiňuje.

Moderátor Tomáš Pancíř se v dalších minutách rozhovoru Jaroslava Rudiše ptal zejména na jeho nový román Konec punku v Helsinkách, ale i na autorská čtení, kterých se autor velmi často zúčastňuje. Pokud jste o přímý přenos rozhovoru přišli, můžete si ho kdykoliv poslechnout ze záznamu.

Záznam celého rozhovoru s Jaroslavem Rudišem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.