Experiment, který změnil krajinu. Na vytěžené půdě v Malajsii vyrostl umělý prales, který dnes chrání UNESCO

8 fotografií

„Tohle jsou bezžihadlové včely. Vidíte, že jejich úl vypadá úplně jinak,“ říká průvodce Lim Chung Lu a ukazuje na trychtýřek vedoucí do dutiny obrovského fíkovníku. Právě tudy se včely dostávají dovnitř.

„A tady jsou obří pralesní mravenci. Je to největší druh mravenců v Malajsii, ale naštěstí nejsou agresivní,“ dodává, zatímco vstupujeme hlouběji do pralesa. Velmi intenzivně tu bzučí cikády.

„Tohle je náš národní strom – merbau. Má velmi tvrdé a těžké dřevo, odolné vůči termitům i plísním. Často se používá na venkovní podlahy nebo bazénové terasy,“ vysvětluje Lim.

Zelené puzzle nad hlavou

Nejpůsobivější část pralesa se ale odehrává vysoko nad našimi hlavami. Koruny stromů vytvářejí desítky metrů nad zemí zvláštní obrazec – zelené puzzle, jehož části do sebe téměř dokonale zapadají, nikdy se ale úplně nedotknou. Mezi větvemi zůstávají úzké mezery.

Čtěte také

Cínovou horečku v Malajsii provázelo horko a malárie

„Říká se tomu plachost korun stromů. Tento jev bývá častější v člověkem vysazených lesích, kde jsou stromy stejně staré i vysoké. Když fouká vítr, větve o sebe narážejí a navzájem se očesávají, takže se jejich konečky olamují. Protou mezi nimi vznikají tyto mezery,“ popisuje Lim.

O kus dál jeho kolega Nasrim kontroluje drát připevněný ke kmeni vysokého stromu. „To je hromosvod. Chrání strom během bouřek, které jsou v Malajsii na denním pořádku,“ vysvětluje.

Kvůli omezenému rozpočtu dostávají hromosvod jen nejvyšší stromy nebo ty v blízkosti budov. „Během posledních osmi dnů uzemnil hromosvod na tomto stromě pět blesků. Rekordmanem je ale jiný strom – ten zasáhl blesk třiadvacetkrát,“ říká Lim.

V Malajsijském ústavu pro výzkum lesa zkoumají celý ekosystém pralesa|foto:Zdeňka Trachtová, Český rozhlas

Sto let návratu přírody2

V Malajsijském ústavu pro výzkum lesa FRIM pracuje přes 200 výzkumníků. Zkoumají celý ekosystém pralesa – od kořenů stromů až po koruny: rostliny, živočichy, půdu, klima i dopady klimatické změny.

Americký botanik Frederick William Foxworthy začal na okraji Kuala Lumpur vysazovat les jako experiment v roce 1926 – tedy přesně před sto lety.

„FRIM dává lidstvu naději, že i nezdevastovanější krajinu lze znovu proměnit v les,“ dodává Lim.

Příroda si tak dokáže vzít zpět i těžce poničenou půdu. Od loňského roku je tento umělý prales zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.