Jan Pirk

Před pěti lety provedl profesor Jan Pirk unikátní operaci - první ve východní Evropě - při které bylo pro záchranu pacienta použito mechanické srdce. "Byla to tehdy velká událost, na kterou jsme se velice pečlivě připravovali. Ta operce trvala osm hodin. Nedávno, když jsme dělali padesátou inplantaci, tak jsem si říkali - je to dneska už operace jako každá jiná. Tehdy to ale skutečně byla veliká událost.My jsme ale o ni nikomu neřekli, protože je nezodpovědné zveřejňovat takové věci, když nevíme jak to dopadne. Zveřejnili jsme to až po několika dnech, když byl pacient v pořádku," vzpomínal Jan Pirk na náročnou operaci. Po takové operaci pacienti s umělým srdcem čekají na vhodného dárce biologického srdce. Jak profesor upřesnil, doba čekání je u nás v průměru 80 dní. Pacient přitom s umělým srdcem může žít rok až rok a půl. Zatím se podle Pirka nestalo, aby se do této doby nenašel vhodný dárce. "Asi čtvrtina nemocných ale zemře na různé komplikace, například infekce nebo krvácení," doplnil Pirk. V současnosti je u nás kolem 60 až 70 lidí čekajících na transplantaci.

Profesor Jan Pirk také odpovídal na dotazy posluchačů, které především zajímalo, jak dlouho v průměru přežívají pacienti s transplantovaným srdcem. "My jsme srdce začali transplantovat v roce 1984 a jeden z tehdejších pacientů ještě žije," dodal k tomu dnešní host. Upřesnil, že 75 procent pacientů s transplantovaným srdcem žije 10 a déle let. "Když si představíte, že na transplantaci srdce se zařazují pacienti, kteří mají před sebou například rok života, tak ten efekt je ohromný, když tři čtvrtiny žijí déle než 10 let," uvedl profesor Pirk.

Jak se lidé v Česku starají o své srdce? "Musím ke chvále naši populace říct, že je to lepší. Podle studie našeho oddělení preventivní kardiologie průměrná hladina cholesterolu i průměrná hodnota krevního tlaku za poslední léta klesla, což je velice dobrý signál, že se lidé v Česku začínají o své srdce starat," odpověděl Jan Pirks tím, že ubývá také úmrtí na ischemickou chorobu srdeční a možná začíná klesat i její výskyt. "To je dáno tím, že je tady vynikající kardiologická péče, o které se obyvatelům západní Evropy může jenom zdát. Tam si nemůžou dovolit zaplatit tolik kardiologů jako u nás. Pokles průměrné hladiny cholesterolu je dán zase tím, že se začínají vyrábět zdravější potraviny, že se lidé o své zdraví zajímají," dodal profesor. Zároveň ale konstatoval, že přibývá onemocnění vyššího věku. "Průměrná délka života se zvyšuje a s tím se objevují nemoci, které se dřív vyskytovaly řídce - jde například o onemocnění aortální chlopně. Ta totiž začíná ve vyšším věku selhávat a my ji musíme vyměňovat. Ty operace děláme běžně u lidí ve věku 80 let," doplnil Jan Pirk, který rád sportuje a jako prevenci proti různým nemocem a stresu doporučuje zdravý pohyb.

Jan Pirk si v rozhovoru také posteskl nad současnou civilizací. "Já bohužel na naší civilizaci vidím řadů znaků, jako ve starém Římě v době, kdy jeho civilizace končila. A mezi ně patří to, že nechceme pracovat. Zatímco například populace z Dálného východu je pracovitá, tak my bychom se chtěli už jen bavit. Mě se třeba nelíbí ani nové zákony, podle kterých se v medicíně může pracovat jenom určitý počet hodin týdně. To prostě tak nejde. V medicíně, když se chcete něco naučit a věnovat se nemocným, tak musíte pracovat víc a neměl by vás omezovat žádný Zákoník práce," uvedl dnešní host s tím, že ale zájem o medicínu obecně upadá.