Jan Cimický

Sledoval Jan Cimický olympiádu v Číně? "To víte, že jsem sledoval olympiádu. To už bych byl zřejmě postižen svým vlastním povoláním, kdybych ji nesledoval, protože olympiáda a všechny takové sportovní akce člověka přitahují téměř detektivním způsobem. Člověk by si vnitřně přál, aby ti jeho favorité vyhráli a fandí jim, až má prsty otlačené. Klasicky to ukázala olympionička Špitáková, která nás napínala až do posledního okamžiku a pak to dokázala. Takže se nám všem ulevilo. Taková krásná katarze je přímo lék," uvedl Jan Cimický.

Jméno Jana Cimického je známé nejen v oblasti psychiatrie, ale i v oblasti literární. Jeho záběr je velmi široký, co se jednotlivých žánrů týká. Jak často je inspirován příběhy jeho pacientů? To jsou hotové příběhy, co se odehrává v jeho ordinaci. "To je veliký omyl. Ono to ale nejde. To jsou příběhy, které jsou hotové, které jsou dané a nemohu do nich zasáhnout... Ale to psaní je takový pud sebezáchovy. Když píšu, tak si to mohu vymýšlet a mohu si to upravovat, tam se může stát zázrak, tam se může stát cokoliv. Tam se může člověk proměnit z toho dobrého do špatného nebo obráceně. V životě to tak bohužel nejde. Pro mě to psaní je obrovský ventil. Tam mohu ten život prožívat trochu opravený proti tomu, co je realita," přiblížil Jan Cimický.

Co lidi v současné době nejvíce přivádí k psychiatrovi? "Řekl bych, že zůstávají ty hlavní problémy, tedy nadprahová zátěž, protichůdné informace a pokyny, to člověka znejistí. Samozřejmě pak jednotlivé symptomy, které vedou k úzkosti a depresivním stavům. V poslední době ale mám dojem, že lidi nejvíce vnitřně rozpolcuje to, že se začínají kývat základní potřeby lidské psychiky, pocit jistoty, pocit bezpečí a pocit snadné orientace ve vlastním životě. Nejvíc se to týká střední generace, protože ti lidé mají už určitou odpovědnost a určitou zkušenost," dodal Jan Cimický.