Roman Holý: Přednes Libuše Švormové v písni Lilie byl nádherný a magický okamžik, rozbrečel mě
Jako svého poslední hosta si Lucie Výborná pozvala hudebníka Romana Holého, který přichází s novým albem Strážce klidu vol. 2. Přitakává, že název desky je symbolický – svou hudbou chce vnést trochu klidu do neklidných životů současné společnosti. „Chtěl bych, aby se k lidem dostala věc, která je zklidní, zastaví, maličko se rozesmějí. Protože zla je v dnešní době skutečně nadbytek,“ vnímá Roman Holý.
Album Strážce klidu, už druhé tohoto názvu v pořadí, vyšlo na sklonku loňského roku. Je tam spousta zajímavých lidí, kteří se k tobě připojili. Ovšem mně úplně vyrazila dech Lilie, protože Lilie je podle mě trošku melodram a já jsem u toho trošku slzela.
Ani nevíš, jak mě to těší. Včera mi někdo řekl, že správný umělec je ten, který se dojímá nad svým vlastním dílem, což je velmi humorné, ale myslím si, že to částečně je pravda. Jakýkoli umělec, který jde s kůží na trh, by měl být spokojený s tím, co vytvoří. Je to myslím klíč ke všemu. A musím ti říct, že já jsem u toho plakal taky.
Potřebovala jsem se podívat, jaký je Libuše Švormová ročník, a zjistila jsem, že této dámě bylo už 90 roků. Ale ten hlas tomu vůbec neodpovídá...
Ne, je to zázračná paní. Jsem šťastný, že mi na to kývla, protože už si na ni myslím velmi dlouho. Mám deset dvanáct českých herců, kteří jsou soundtrackem mého vnitřního světa a života a jejich hlas na mě působí jako píšťalka na kobru.
To znamená, že když v tvém vnitřním světě hraje nějaká hudba, tak do toho se ozývají jejich hlasy?
Ano, ale jsem úplně hypnotizovaný. Když slyším třeba průvodní slovo filmu Čarodějův učeň, což je Luděk Munzar, jsem paralyzovaný v tom nejlepším slova smyslu. Nejsem schopen nic dělat, jenom sebou někam fláknu a poslouchám to a jsem úplně uhranutý.
Takže mám takovou plejádu českých herců a Libuše tam absolutně vévodí, protože její hlas mě vždycky neuvěřitelně zasahoval. A byl jsem stejně jako ty velmi překvapený, že ten hlas skutečně není v uvozovkách „babičkovský“. Ona má neuvěřitelnou sílu a mladý projev a je to pořád nádherná žena. A já jsem se do ní vlastně zamiloval.
Čtěte také
Jak jste to nahrávali? Neměl jsi posvátnou úctu? Protože já když mám někoho trošku na piedestalu, tak se musím tohoto vnitřně zbavit.
Úctu mám úplnou... Ale my jsme ani nevěděli do poslední chvíle, co tam budeme do té mojí hudby recitovat. Napřed jsem jí poslal jenom hudbu a sešli jsme se až ve studiu a ona řekla: „Tam by se hodil Prévert.“ „No tak to pojďme zkusit.“
Tak jsem seděl za tím sklíčkem, dali jsme červenou, ukázal jsem na ni „teď můžete začít mluvit“. Ona začala, na dva pokusy to dala a... úplně mám husí kůži. Její manžel i já jsme se rozbrečeli jako děti. Byl to jeden z tak nádherných, magických okamžiků... Jsem za to velmi vděčen.
Ještě mi řekni, že to dala z hlavy...
Počkej, myslím, že to dala z hlavy dokonce. Je to její nesmírně oblíbená báseň, kterou zřejmě už někdy recitovala, a bylo to tak mocné, že to nebylo možné. Ta písnička vznikla z toho důvodu, že – nechci nějak dramatizovat, ale mám pocit, že svět kolem nás nějak příšerně zhrubnul a že toho zla je čím dál tím víc. Nechci se motat kolem politiky, ale obecně mám pocit, že ta světová napínavá situace není úplně vlídná. A měl jsem vyloženě potřebu udělat skutečně něco pěkného.
Čtěte také
Baví mě Jedubaba. Vnímám to jako písničku o hlasu, který máme všichni ve vlastní hlavě. Je to hlas, který ti říká: Nezvládneš to, jsi marnej, jsi hloupej, nikdy to nedokážeš... Ale termín: Bacha, babo, jedu – je dobrá protizbraň. Co o tobě říká vnitřní hlas, když hovoříš s tou druhou půlkou?
Byť to tak nevypadá, je plný pochyb, strachů, obav, zároveň obrovské naděje. Mám hrozně rád lidi. Myslím to vážně. Největší zálibu mám v tom, že mi největší radost udělá, když se potkám s příjemnou bytostí, která je vlídná, má podobný humor, neškodí... Pak jsem nejšťastnější. Snažím se obklopovat jenom takovými lidmi.
Kdy se Roman Holý rozbrečel u hudby? Co ho fascinuje na hororech? A jak vzpomíná na svou babičku, která ho podporovala v hudebních začátcích? Poslechněte si celý rozhovor.
Roman Holý byl posledním Hostem Lucie Výborné na Radiožurnálu. Moderátorka se rozhodla po 20 letech ukončit svoji práci v Českém rozhlase. Lucii děkujeme za stovky hodin skvělých rozhovorů i společně stráveného času a přejeme hodně štěstí v dalším působení.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Maděrová senzačně vyhrála na snowboardu, Česko má první zlato. Ledecká vypadla ve čtvrtfinále
-
SPD, a hlavně Motoristé po boku ANO ztrácí podporu, ukazuje model Kantaru. Nejvíce narostli Starostové
-
ŽIVĚ: Čeští curleři bojují na olympijských hrách proti Itálii. Radiožurnál Sport odvysílá přímý přenos
-
Bití páskem, urážky a nadávky. Za 20 let týrání manželky a tří dětí dostal muž 6,5 roku vězení

