Jak zní tání ledovců? Projekt irské umělkyně netradičně mapuje vliv člověka na planetu

Nahrávací zařízení umělkyně Siobhán McDonaldová spolu s vědci umístila na různá místa v Davisově průlivu, arktické bráně mezi Grónskem a Kanadou. Ponořili je do různé hloubky a jiných teplot vody. Nahrávat budou vlastně všechny zvuky, které masa ledu a okolní příroda vydávají, tedy třeba i zemětřesení, sesuvy půdy, zvuky zvířat nebo akustické znečištění vytvořené lidskou činností a jejími důsledky.

Zvukový archiv paměti oceánu

Zvuky jsou pro život v oceánu zásadní, jejich prostřednictvím komunikují arktičtí živočichové. Jsou klíčové pro zdravý růst mláďat, pro zajištění potravy, a tedy pro přežití například ryb, kytovců, korýšů a dalších mořských zvířat.

Čtěte také

Ledovec v Grónsku se trhá. Obří vodopády zkoumají vědci pomocí speciálních dronů

Z nahrávek chce McDonaldová ve spolupráci s hudebními skladateli vytvořit akustickou instalaci, která bude zkoumat vliv lidstva na oceán. Měl by tak vzniknout jakýsi zvukový archiv paměti oceánu.

Katastrofa je nevyhnutelná

Zvýšení hladiny moří kvůli tání grónského ledovce je už nevyhnutelné. Grónské ledovce tají natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů, vypočítali vědci z mezinárodní výzkumné skupiny. Své závěry koncem srpna zveřejnili v časopise Nature Climate Change.

Studie se ale zaměřuje jen na tající led v Grónsku. Už teď je z pozorování po celém světě jasné, že další produkce emisí CO² a globální oteplování budou mít ještě daleko závažnější a rozsáhlejší dopady na život na planetě.