Ledovec v Grónsku se trhá. Obří vodopády zkoumají vědci pomocí speciálních dronů
Grónský ledový štít má v sobě rozsáhlé trhliny. Odtékají jimi tisíce velkých jezer, která se tu každé léto vytvoří z rozpuštěného ledu. Tím vznikají až kilometrové vodopády, jimiž voda proniká pod povrch druhé největší ledové masy světa. Zjistil to tým britských vědců za pomoci svých nových arktických pomocníků – automaticky řízených dronů.
Do vzduchu se právě vznesl jeden z osmi pátracích dronů. Jejich úkolem je zjistit, jak rychle a kudy odtéká z povrchu grónského ledovce voda.
„Každé léto tu vznikají krásná, namodralá, křišťálově čistá jezera,“ popisuje Tom Chudley ze Scottova polárního institutu na Univerzitě v Cambridge. „Spousta z nich může způsobit trhliny v ledovci. Jsou tak velká a hluboká, že masu ledu prostě roztrhnou a voda o objemu tisíců olympijských bazénů jimi prostě odteče během několika hodin.“
Když satelit nestačí
Je to jako když vyndáte špunt a vypustíte vanu, ani satelit tak rychlý proces nestihne nasnímat. Navíc ledovec se na některých místech pohybuje o metr až dva za jediný den. A tak Tom musel do Grónska vyrazit s úplně novou technikou.
„Sestavili jsme je v Anglii na univerzitě, a to poměrně amatérsky. Chtěli jsme, aby to bylo co nejlevnější,“ vysvětluje vědec. „Přidělali jsme k nim GPS zařízení, a právě díky těmto dronům jsme pak mohli odtok jezera nasnímat s rozlišením 10 centimetrů na pixel. Každý pixel je tedy velký jako dlaň.“
Grónsko ve 3D
Automaticky pilotované drony oblétávaly plochy o rozloze třeba pět nebo šest čtverečních kilometrů. Pořídily tisíce fotografií, které výzkumníci odvezli zpět do Velké Británie a fotogramickou technikou podle nich vytvořili 3D model ledovce.
„Funguje to podobně jako 3D filmy nebo jako lidské oči, když skládají dohromady obraz. Když jedno oko zavřete, změní se vaše zorné pole podle toho, jak daleko jsou od vás pozorované předměty,“ popisuje Tom Chudley. „Mozek to umí zpracovat a počítač dokáže to samé s fotoaparáty. Místo dvou očí jsme ale použili asi tři sta nebo i pět set snímků z jednoho letu dronu, který trval zhruba 40 minut.“
Co způsobí masivní grónské vodopády?
Modelové rekonstrukce potvrdily, že masivní odtok vody má vliv na pohyb celého ledovce i na tvorbu dalších prasklin, kvůli kterým je vrstva ledu čím dál nestabilnější.
Čtěte také
Výsledky studie vědci zveřejnili v prestižním časopise Národní akademie věd Spojených států. Poukázali v ní mimo jiné na to, že rychlost odtoku velkých ledovcových jezer je obrovská. Z povrchu ledovce dokáže jeden milion kubíků vody zmizet za pouhou hodinu.
„Právě z toho máme obavy, protože když si voda najde cestu až k podloží ledovce, může masu ledu nadzvednout a posunout do moře. Také to ale může zrychlit odtok vody, která už pod ledovcem byla, takže se celá masa ledu naopak zpomalí,“ popisuje Tom pochybnosti, které ze závěrů studie vyplývají.
Hladina oceánů bude stoupat
Jisté je, že v průběhu 21. století bude led v Grónsku vlivem globálního oteplování dál tát a na ledovci se bude tvořit ještě víc jezer, která budou častěji odtékat.
Zaledněné oblasti v Grónsku teď tají až sedmkrát rychleji než před třiceti lety, jak nedávno upozornil mezinárodní tým expertů pod vedením vědců z Anglie a Spojených států. Kdyby roztál celý grónský ledovec, zvedne to hladinu světových oceánů o více než sedm metrů.
Související
-
NASA chce z vesmíru měřit tloušťku ledu na Zemi. Vypustila na orbitu speciální laser
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku do vesmíru vyslal satelit se speciálním laserem. NASA chce s jeho pomocí zjistit, jak se mění tloušťka ledu na Zemi.
-
Tání ledovců se týká celé planety. Přispět k řešení může i český výzkum na Antarktidě
Devítičlenná česká výprava je na cestě na ledový kontinent, kde stráví téměř dva měsíce. Zaměří se na studium ledovců, permafrostu, sladkovodních systémů i mikroorganismů.
