Jak na odchov dravců? „Nadbíhám samici a přináším do hnízda větvičky,“ popisuje ornitolog, který na Filipínách zachránil ohrožený orlí druh

V liberecké zoologické zahradě se vám v případě orlosupů bradatých podařilo odchovat už přes 20 mláďat. Jedna z metod, se kterými pracujete, je princip umělého oplodnění a to, že člověk vystupuje v podstatě jako partner ptáka. Jak člověk předstírá, že je orlí samice, když je fousatý chlápek?

Čtěte také

Zvířata mají smysl pro humor a ráda si z nás dělají legraci, věří ředitel zoo

Umělé inseminace nepoužíváme u orlosupů, ale používá se u spousty jiných druhů dravců. Musíte mít dobře napozorováno, jak se ti ptáci v párech chovají. Je to druh od druhu jiné. Když se budeme bavit o orlech – třeba u orla mořského, kterého naprostá většina posluchačstva zná z české přírody, je dělba práce na hnízdě hodně podobná.

Pak jsou třeba jestřábi lesní, kde samec pouze postaví hnízdo a potom už se inkubace neúčastní, jenom nosí krmení. Nejdřív pro samici, pak pro mláďata. Je potřeba se chovat tak, jak se chová ten který druh.

Promiňte, vy třeba přinášíte do hnízda větvičky?

Přináším do hnízda větvičky. Pokud jsem v tu chvíli třeba jestřábím samcem, tak je samici potřeba nadbíhat, je potřeba jí postavit hnízdo, zásobovat ji dostatečným množstvím krmení a pak to třeba začne fungovat. Je to zvláštní vztah, který vede k cíli odchovat to mládě.

Uděláte všechno pro to, aby se to povedlo?

Přesně tak. Když to nejde v párech, třeba ty páry nejdou sestavit, tak se sáhne k umělé inseminaci, a tam musíte provozovat takové věci, o kterých jsem mluvil.

Když je pták odchovaný v zajetí, tak je na to asi schopen přistoupit, ale myslím si, že ve volné přírodě se takové „kejkle“ provozovat nedají. Co je podmínkou toho, abyste mohl vystupovat jako náhradní partner nějakého z dravců?

To je určitě naprostý základ. V momentě, kdy je ten jedinec – orel, jestřáb, je to jedno – odchován rodiči, tak toto nikdy nebude fungovat. Tam je potřeba, aby ten váš budoucí v uvozovkách partner byl odchován člověkem a bral ho jako partnera. Je to taková speciální technika, která se vymyslela v 70. letech, kdy byl na pokraji vyhubení sokol stěhovavý v Americe.

Čtěte také

Je ostudou myslivců, že se u nás polák velký stále loví. Přitom jde o ohrožený druh, diví se ornitolog

Pořád to nešlo, tak se vymýšlelo, jakým způsobem zvýšit odchovnost mláďat. A přišlo se na to, že když ta zvířata mají „vtištěno“ – to je tzv. imprinting –, což možná znáte od hus nebo jeřábů, když se vylíhnou a jsou odchováni člověkem a potom s nimi někam letíte, tak letí za vámi. Je to kvůli tomu, že mají vtištěný svůj vlastní druh člověka.

Takže my s nimi jsme schopni potom tímto způsobem pracovat. Musím říct, že to je jedna z mála obhajitelných metod, jak odkrmit, odchovat zvíře v přítomnosti člověka.

Takže tady sedím s člověkem, který umí postavit několik typů dravčích hnízd a poměrně spolehlivě donášet krmivo pro mláďata.

Dá se to tak říct. Esteticky si to samice vždycky upraví podle svého vkusu. (směje se) Já jí většinou nanosím hromady větví a ona si z toho vyskládá hnízdo podle svého gusta.

Náhradní rodiče

Zjistila jsem, že používáte i náhradní rodiče. Jak to funguje?

Náš cíl je odchovat mláďata, která mají vtištěn svůj druh. Když to nejde, tak aspoň něco podobného. Všechno je lepší, než aby bylo zvíře odchováno člověkem. Pouze jediný případ je obhajitelný, a to je následná inseminace.

Takže používáme náhradní rodiče, používáme třeba orlosupy bradaté. Když se u nás vylíhnou dvě mláďata, náš pár je schopen přijmout jenom jedno mládě, takže druhé mládě vezmeme a odvezeme ho třeba do Rakouska do odchovny, do Ostravy do zoo, do Španělska… 

Když tam posadíte to cizí ptáče, tak si ho rovnou vezmou a hned ho začnou krmit, starat se, zahřívat a tak?

Čtěte také

O bílých tygrech už moc nemluvíme. Snažíme se představit skutečné hrdiny, které chováme a pro které tu jsme, říká ředitel liberecké zoo Nejedlo

Doufáme, že to takto bude. (směje se) V naprosté většině případů to tak je. Je to dlouhodobý proces, protože musíte ten pár pomalu zvykat a připravovat ho na to. Oni se s každým rokem odchovu učí a učí.

A když máte zkušený pár, tak jsme schopni říct: dobře, vezmeme ho se zavřenýma očima, dáme ho na hnízdo a oni ho přijmou. Vždycky to tak je, protože zkušené páry jsou k nezaplacení a vždycky mláďata přijmou. Když jsou nezkušené páry a geneticky cenná mláďata, taky je radši dáme zkušenému páru, aby je odkrmil, protože prostě potřebujeme ty geny.

Záchrana orla opičího

Od 19. února poběží v České televizi Krajina Dana Bárty. Je to seriál, který navazuje na seriál Češi zachraňují. Vy se objevíte v jednom z dílů, protože v loňském roce si Zoo Liberec připsala celosvětově významný úspěch, a to v oblasti ochrany kriticky ohroženého dravce, kterým je orel opičí. Když se řekne orel opičí, tak si někdo představí možná něco malého.

Čtěte také

Proč ubývá hmyzu a ptáků? Lidé považují přírodu za zdroj své obživy, nechtějí se dělit, vysvětluje ornitolog

Záleží, o jaké opici budeme hovořit. V tomto případě hovoříme o druhu, který se jmenuje makak jávský. Ten má tak osm deset kilo. Doufám, že mě chovatelé opic a odborníci na primáty nebudou chytat za slovo. Nicméně je to středně velká opice a orel opičí ji loví. Takže zvláštní zvíře. Žije na Filipínách. 

Jenom na Filipínách?

Vždycky žil jenom na Filipínách a má bohužel jeden smutný primát. Je to nejohroženější druh orla na světě a druhý nejohroženější druh dravce na světě.

Bylo to tak, že Filipínci přijeli nejprve do Liberce a vy jste je školili, jakým způsobem uměle odchovat a oplodnit tohoto ptáka, aby to mohl přežít, a potom jste jeli tam?

Domluvili jsme se s ředitelem Philippine Eagle Foundation, což je organizace, která se orlem opičím a jeho záchranou zabývá. Domluvili jsme se, že budeme spolupracovat a že by bylo dobré pozvat sem na zkušenou filipínské ošetřovatele a ošetřovatelky, aby tady nasáli atmosféru a hlavně se naučili metody umělé inseminace, mražení spermatu dravců…

To jsou techniky, které používáme u mnoha druhů dravců úspěšně a neviděli jsme žádný důvod, proč by to u tohoto opičího orla nemuselo fungovat. Takže přijeli, 14 dní se koukali, zkoušeli si různé techniky, potom přijeli zpátky a ono se to povedlo.

Jaké jsou důvody celosvětového úbytku supích populací? Proč si Jan Hanel na Filipíny vzal místo kufru líheň? A má raději ptáky, nebo lidi? Poslechněte si celý rozhovor.