Ke každému zvířeti přistupuji stejně, ale žirafa je top, vysvětluje veterinář pražské zoo Vodička

Jak se dá uspat žirafa?

Tak žirafa je jedna z komplikovanějších pacientek, co tady máme. Není to běžný živočich, na druhou stranu není rozdíl mezi žirafou a rybou, protože každá anestezie je řízená otrava organismu. A i ta se někdy může zvrtnout. Ke každému uspávanému zvířeti je dobré přistupovat stejně, ale je pravda, že žirafa je opravdu top. Když bych přiřadil další zvířata, tak k tomu patří mořští savci. Ti jsou navíc komplikovaní tím, že mají adaptabilitu, že pod vodou zadrží dech. Ale žirafa má opravdu ty top – nejdelší zvíře, nejdelší krk, nejdelší končetiny.

Čtěte také

S lachtany rádi jezdíme na klouzačce, ve vodě mají stoprocentní převahu, vypráví chovatel lachtanů

Kolik zvířat máte s kolegy v gesci?

Myslím si, že to je něco přes pět tisíc. Ale například v noci nesloužíme tak, že bychom tady fyzicky byli, takže noční pacienti nejsou běžnou záležitostí. Ale může se stát, že něco uteče, že se něco trvale kontroluje, takže telefon máme zapnutý.

Jak moc to, co děláte tady, snese srovnání s humánní medicínou ve smyslu rentgen, ultrazvuk, CT?

CT nemáme, i když některé veteriny se dostaly na úroveň humánní diagnostiky. Spíše bych to nazval, že máme neskutečné rozsáhlé pole působnosti, jsme spíše lepší obvoďáci. V něčem máme lepší schopnosti než humánní medicína, ale mám k ní obecně velký respekt a mnoho kolegů nám v minulosti pomáhalo třeba s gorilami nebo jinými komplikovanými pacienty. Mají jednoho pacienta – člověka, my ho máme rozšířeného, ale navzájem si pomáháme.

Slyšela jsem, že pražská zoo má vlastní CT, kam chodí humánní pacienti, kteří jsou tak velcí, že se do normálního CT nevejdou. To je jenom legenda?

Lucie Výborná a Roman Vodička|foto:Miloslav Hamřík, Český rozhlas

To je jenom šotek, který se objevil jednou v novinách. Letos jsem zažil minimálně čtyři maily nebo telefonáty, kdy mě kontaktovaly osoby, které měly nadměrnou hmotnost 200 kilo plus a říkaly, že se dozvěděly, že disponujeme tímto přístrojem a že se chtějí nechat vyšetřit. Musím vždy zklamaně odmítnout, že to není možné. A pokud vím, tak v České republice na veterině jsou pouze CT, která jsou humánní.

Co takové souboje v zoo? Musíte řešit následky?

Tím, že to je v zajetí, tak chovatelé často vědí, co od zvířat očekávat. A zvířata při krmení rozdělí. Pak máte společné výběhy, a tam nekoordinovaně může dojít k tomu, že třeba zebra se rozhodne, že někomu něco ukáže.

Co hroší kůže? Má veterinář se šitím práci?

Hroch není úplně běžný pacient, má tlustou kůži, ale hroši jsou odolní. V přírodě jsou stavění na to, že musejí podstoupit extrémní souboje. U hrochů jsem žádné poranění nezažil, ale viděl jsem fotky, kdy v Turecku byl hroch napadený druhým. A rány byly hluboké. Hrochovi dala veterinářka do potravin analgetika a rána se řešila tak, že se držela v čistotě. Po dvou měsících poslala fotku, že děkuje za konzultaci a že hroch to zhojil. Takže asi mají lepší hojivost, než máme my.