Násilí se nejčastěji děje doma ze strany nejbližších. Děti obvykle hledají pomoc u kamarádů, popisuje šéfka krizového centra

Pomáháte týraným, zneužívaným nebo zanedbávaným dětem. Na vašem pracovišti máte terapeutickou místnost, která působí jako pokojíček. Jsou tam panenky a žluté polštářky ve tvaru smajlíků. Mohla byste říct, k čemu tyto polštářky slouží?

V ambulantní části našeho zařízení převažují děti, které mají zkušenost se sexuálním násilím. Druhou, stále početnější skupinu tvoří děti vystavené fyzickému týrání. Třetí skupinou jsou pak děti vyrůstající v ohrožujícím rodinném prostředí – například tam, kde se objevuje domácí násilí, psychické onemocnění rodiče nebo zneužívání alkoholu či drog. To všechno zásadně ovlivňuje nejen atmosféru v rodině, ale i kvalitu péče o dítě.

Čtěte také

iROZHLAS

Děti trápí psychické problémy. V krajích proto přibývají centra duševního zdraví pro děti a mládež

Naše zařízení má tři terapeutické místnosti. Ta, o které mluvíte, patří k největším a zároveň mezi dětmi k nejoblíbenějším.

Kvůli hračkám?

Je oblíbená kvůli hračkám, ale máme tam i zmíněné polštářky, na kterých jsou vyobrazené emoce. Děti dnes hodně komunikují přes sociální sítě a používají smajlíky – když je jim dobře, pošlou usměvavý, když jsou smutné, zvolí třeba ten se slzami. V běžném kontaktu to takhle ale nezažívají. Když spolu mluvíme tváří v tvář, žádná „bublina“ se smajlíkem tam není.

Smajlíky i hračky tedy simulují, jak se děti cítí, i to, co se děje v rodině?

Je to tak. Často se dětí ptáme, jak se mají, a učíme je zastavit se a pojmenovat, jak se právě cítí nebo jak by se chtěly cítit. V tom nám velmi pomáhají polštářky, protože na nich jsou zobrazené emoce. Kromě smajlíků je mezi dětmi velmi oblíbený také písek. Ten je u nás vevnitř, v nádobě, a děti do něj často „zahrabávají“ svůj strach, obavy nebo trápení.

Čtěte také

Volání o pomoc. Jaké signály doprovází depresi, šikanu nebo poruchy příjmu potravy?

Místnost je vybavená také věcmi na arteterapii – děti mohou kreslit, takže když se jim třeba těžko říká, jak se cítí, mohou to vyjádřit výkresem. Máme tam i pomůcky pro muzikoterapii: když jsou naštvané, mohou se uvolnit třeba tím, že bubnují, a emoce tak dostanou ven.

Komu se děti nejčastěji svěřují?

Naše zkušenost je taková, že pokud se v rodině něco děje, bývá velmi těžké o tom doma mluvit. Děti se proto nejčastěji svěřují mimo rodinu – typicky kamarádovi. Pokud chodí do školy, mohou své pocity sdílet se školním psychologem nebo s důvěryhodným třídním učitelem.

V rámci našeho zařízení funguje také linka důvěry, kam mají děti kdykoli možnost zavolat a podělit se o své starosti. Když mluví s někým, kdo je neutrální a nemá vazby na situaci nebo osoby, kterých se problém týká, jde jim to mnohem snáze.

Kdo dětem nejčastěji ubližuje? Podle statistik jsou to bohužel ti nejbližší...

Pokud jde o sexuální násilí, nejčastěji se ho dopouštějí partneři matek, někdy prarodiče, samozřejmě také rodiče. Dalšími osobami jsou ti, kdo jsou běžně v kontaktu s dětmi – například vedoucí zájmových kroužků. Rizikové jsou i situace během letních táborů, kde může k nevhodnému chování dojít ze strany přítomného dospělého.

Čtěte také

Pojď si se mnou psát… Seriál Radiožurnálu odkrývá podoby internetových sexuálních útoků

Když k vám přijde dítě po takovém zážitku, jak dál postupujete? Musíte zapojit policii a zajistit další terapii u vás nebo ve specializovaných střediscích?

Naše zařízení může fungovat v několika rolích. Někdy jsme na úplném začátku, kdy mapujeme, co se v rodině stalo. Pokud zjistíme, že došlo k trestnému činu, zapojujeme policii. V jiném případě už může probíhat trestní řízení – tehdy nemusíme úplně znovu mapovat události, ale pomáháme dítěti zpracovat, co se stalo. Dítě můžeme připravit na výslech, doprovodit ho, nebo zajistit, aby výslech proběhl přímo u nás.

Pokud je potřeba následná péče, dítě u nás zůstává, aby nemuselo svůj příběh opakovat v jiném zařízení. Klient pak odchází až ve chvíli, kdy víme, že spolupráci můžeme bezpečně ukončit.

Proto nikdy nemůžeme být úplně jistí, že skončená spolupráce bude definitivní. Dítě, které bylo zneužíváno ve třech letech, může mít znovu problémy třeba v pubertě, kdy samo začne navazovat vztahy. Spousta věcí se může vrátit. Naši klienti ale vědí, že se na nás kdykoli mohou obrátit znovu.

Jaké následky si děti odnesly z doby covidové pandemie a jak je ovlivňuje válka na Ukrajině? A jaká rizika čekají na děti v on-line prostředí? Poslechněte si celý rozhovor.