Je ostudou myslivců, že se u nás polák velký stále loví. Přitom jde o ohrožený druh, diví se ornitolog

Pták roku je polák velký, středně velká potápivá kachna. Proč jste vybrali zrovna poláka velkého? Je také na vyhynutí?

Je na vyhynutí, od roku 2015 je zařazen na celosvětový seznam ohrožených druhů, to znamená, že patří do kategorie druhů, kterým vyhynutí v horizontu několik desítek let opravdu hrozí, pokud se něco nestane a nezpomalí se výrazný a silný trend ubývání početnosti, který v současné době pozorujeme.

Čtěte také

Ptákem roku se stal polák velký. Ohrožený druh, který je u nás přesto povoleno střílet

Mohlo by se sát přinejmenším to, že ho přestaneme lovit – když lovci střílí na kachny, na poláka můžou také?

Pořád nechápu, jak je to možné – máme sedm, osm let druh zařazený mezi celosvětově ohrožené, a stále se nezměnila česká legislativa, stále se u nás loví. To je naprosto nepřijatelné a vlastně je to velká ostuda českých myslivců – ministerstva zemědělství, které má v gesci zákon o myslivosti i celé české společnosti.

Když vybíráte ptáka roku, vybíráte ho za účelem ukázat, čemu všemu ptáci čelí a s čím se musí vyrovnat. Můžete být v případě poláka velkého konkrétnější?

Blízký cíl, který se snad podaří v letošním roce změnit, je vyřazení ze seznamu lovných druhů. To je naprosto jednoznačná věc. A to, co je mnohem složitější, ale s početností poláků to velmi souvisí, je stav našich mokřadních ekosystémů, jednoduše – jak vypadají rybníky. To je většinou káď s kalnou vodou, téměř kolmými břehy, ve které se ve velkém chovají kapři. A pro žádný jiný život tam prakticky nezbývá mnoho místa.

Poláci velcí potřebují něco jiného, těm vyhovují rybníky, jak vypadaly do 50., 60. let minulého století, rybníky nebyly vyhrnuté, měly pozvolné břehy, voda se postupně snižovala v rákosiny, potom v mokré louky. A to je prostředí, které potřebují nejen poláci, ale řada dalších vodních a mokřadních druhů ke hnízdění.

Jedovatá návnada je neselektivní, zabije cokoliv, co se jí dotkne. Káně, luňáky nebo orla mořského.

Škodí světelný smog ptákům?

Káně lesní v letu|foto:Fotobanka Pixabay, Pixabay License, ©

To je téma, které se hodně studuje. Ale určitě to na ně má vliv, je to věc, která po celou dobu jejich evoluce nebyla přítomná, nemohli se na ni připravit. Ptáci reagují na zvýšené osvětlení, třeba změněnou tvorbou hormonů. A nejhorší je modré světlo, o kterém se hovoří i v souvislosti s lidským zdravím, ostatně ptáci jsou nám v tomto docela podobní tvorové.

Ale ptáci reagují třeba i na zhoršenou možnost navigace. Když táhnou a dostanou se do přesvětlených oblastí, ztratí se, bloudí ulicemi měst, naráží do vitrín, do skel. A rozhodně to pro ně není nic příjemného.

Jako ornitologové máte k dispozici psí jednotku. Na co potřebujete speciálně vycvičeného psa?

Dokonce dva psy. Potřebujeme je na vyhledávání otrávených zvířat a otrávených návnad v terénu, na to, abychom tyto incidenty byli schopni odpovídajícím způsobem reportovat policii.

Čtěte také

Proč ubývá hmyzu a ptáků? Lidé považují přírodu za zdroj své obživy, nechtějí se dělit, vysvětluje ornitolog

Osobně se tomu věnuji přes dvacet let. Když jsme začínali, nevěděli jsme, v jakém rozsahu je u nás trávení přítomno. Postupně jsme se dostali od nezájmu police až k současné velice dobré spolupráci. Terénní ohledání v případě podezření dělá právě psí jednotka, lidé neucítí na 150 metrů ležící uhynulé zvíře.

Kdo má zapotřebí trávit ptáky?

Rozumný hospodář nic takého dělat nebude, ale jsou řekněme zvláštní lidé a takové věci dělají. Cílem jsou většinou srstnatí predátoři – lišky, kuny nebo vydry. V některých případech i ptáci, hlavně krkavcovití.

Ale protože je jedovatá návnada neselektivní, zabije cokoliv, co se jí dotkne. Často se oběťmi stávají právě mrchožraví ptáci, ať to jsou krkavcovití, káně, orel mořský nebo luňáci – spektrum druhů je široké, protože kterýkoliv dravec si přilepší a nebude se trmácet za nějakou potravou, která před ním prchá.

Kam zmizely sýkorky? A dočkáme se papoušků ve městech? Poslechněte si celý rozhovor.