U želv do puberty nevíte, jaké mají pohlaví. Poslouchají líp než děti, říká chovatelka plazů z pražské zoo
Po devadesáti letech svého fungování patří zoologická zahrada v pražské Troji mezi nejlépe hodnocené na světě. „Je to ohromná zásluha pracovníků pražské zoo, a to nejen současných, ale i minulých, protože z jejich práce vyrůstá ten současný úspěch,“ hodnotí ředitel Miroslav Bobek. Téměř polovina historie zahrady je spojená s chovatelkou plazů Natašou Velenskou. Jaké příběhy o zvířatech vypráví? Proč potřebuje dobrý chovatel především empatii?
Začínala jste, pokud se nepletu, někde u žiraf, ale teď jsme u plazů. Jak se dá třeba komunikovat s támhletou želvou?
No úplně stejně, jako komunikujete se psem nebo s člověkem. Prostě k ní přijdete, tak aby vás viděla samozřejmě, pak ji nějakým způsobem oslovíte a ona na vás buď bude reagovat, nebo nebude. Obvykle když jsem oslovovala své malé děti, tak ani nereagovaly, ale želvy vždycky aspoň zvednou hlavu a řeknou: ‚Hele, nepruď, dneska ne, dneska nemám náladu.‘ Děti nereagovaly ani takhle, maximálně když jsem zavolala ‚čokoláda‘, tak přišli všichni – na ‚mytí nádobí‘ nepřišel nikdo.
Kdybyste nám představila své svěřence tady ve výběhu, kdo je kdo?
Tady máme jednoho z mauricijských kluků, je to Modrý – oni přišli z ostrova Mauricius, tak protože Mauricius je známá poštovní známka a já jsem kdysi mohla cestovat jen pomocí známek, tak jsem je takhle nazvala. Byli dva takže Modrý a Červený. Potom tady máme dva samce, kteří jsou tady jen na návštěvě z plzeňské zoologické zahrady.
U některých druhů želv se ví, že mají pohlaví, jaké si naplánujete. Teplotou v líhni při inkubaci můžete ovlivnit pohlaví, jestli chcete kluka nebo holku. My se občas smějeme našim savčím kolegům, když si stěžují, že mají zase třetího kluka – tak říkáme: ‚tak změňte teplotu a máte holku!‘ Ale na seychelských farmách, kde se želvy líhnou, je samozřejmě nedávají do konkrétních teplot, takže až do želví puberty nevíte, jestli to bude kluk nebo holka. Proto obvykle když chce mít zahrada nějaké želvy, tak aby měla záruku nějaké samice, bere si jich třeba deset patnáct.
Čtěte také
No ale ony rostou, zvláště když jsou to kluci, tak rostou rychlou geometrickou řadou. Potom se samozřejmě do těch prostor nevejdou, takže takhle si navzájem jako zahrady vypomáháme. Tohle je zrovna Plzeňský Prazdroj.
Pardon, to se tak ta želva jmenuje?
Ano, jen tak jako pracovní název, protože si myslím, že tu nezůstanou. A když vím už dopředu, že nezůstanou, tak jim většinou jméno nedávám, protože se jménem si utváříte vztah. To je strašně důležité, abyste měla se zvířaty vztah, protože pak je to trošku jinak.
Související
-
Pražská zoo, jak ji neznáte. Nový reportážní seriál Ľubomíra Smatany k 90. výročí vzniku Zoo Praha
Zoologická zahrada v pražské Troji vstoupí 28. září do desáté dekády své existence. Reportér Ľubomír Smatana nahlédl s mikrofonem tam, kam se běžný návštěvník nepodívá.
-
Krokodýli jsou dokonalí, při krmení poznají konkrétního člověka, vypráví zakladatel krokodýlí zoo
Krokodýli jsou podobně inteligentní jako psi, říká zakladatel pražské krokodýlí zoo Libor Kopečný. Jak se krokodýli dorozumívají? A kdo je největší nepřítel krokodýla?
-
„Jsme bez příjmů, ale zvířata žerou pořád.“ Malé zoo nemají peníze na provoz, pomoct mohou dárci
Zoologické zahrady jsou kvůli epidemické situaci už několik měsíců bez příjmů. Nejhůř jsou na tom ty soukromé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
