Jak Češi hodnotí kraje? Největším problémem jsou doprava a pracovní místa, ukázal exkluzivní průzkum

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ústí nad Labem, Krajský úřad Ústeckého kraje

Nezávislost na centrální vládě – to byl jeden z důvodů, proč se Česká republika v roce 2000 rozdělila na 14 krajů. Že jsou kraje skutečně nezávislé, si ale dnes myslí jen necelá polovina Čechů. Ukazuje to exkluzivní průzkum ke dvaceti letům fungování krajů, který pro Český rozhlas zpracovala společnosti Median. 

Volby 2020

Sčítání volebních výsledků můžete sledovat na hlavní stránce iROZHLAS v sobotu 3. října a 10. října po 14 hodině. Volební speciály s podrobnými výsledky a přehledy naleznete zde:

Podle průzkumu společnosti Median jsou obyvatelé krajů nejvíc spokojení s kulturním vyžitím. Oznámkovali ho horší dvojkou, hned za ním je školství a zdravotnictví. Naopak nejvíc si Češi stěžují na dopravu, sociální služby a tvorbu nových pracovních míst. Tu hodnotili trojkou.

Ředitel Medianu Přemysl Čech to považuje za varovný signál pro kraje: „Nevím, jestli se na tom začíná projevovat třeba krize okolo koronaviru, protože řada lidí přeci jenom přichází o práci, nebo se toho obává. Musíme se na to podívat taky z hlediska hlavních center a regionů.“

Krajské volby jsou důležité pro dvě třetiny lidí. I to ukázal průzkum společnosti Median pro Český rozhlas.

Nezávislost na centrální vládě?

Na 14 krajů se Česko rozdělilo před 20 lety. Změnu prosadila vláda tehdejšího premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana.  Hlavním cílem bylo, aby se kraje staly nezávislé na vládě. To se povedlo podle 45 % lidí, které Median oslovil. Kladně se častěji vyjadřovali obyvatelé Pardubického a Jihomoravského kraje.

Čtěte také

Naopak 40 % respondentů si myslí, že kraje na vládě nezávislé nejsou. Jsou mezi nimi častěji muži, lidé nad 45 let a lidé s vyšším vzděláním.

Jak vysvětluje komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman, vedení krajů je částečně závislé na centrální moci v okamžiku, kdy potřebuje peníze na prosazení svých plánů. Celostátní strany a hnutí pak taky často pomáhají zajistit finance na kampaň svých kandidátů v regionech.

„Na druhou stranu můžeme sledovat určité projevy nezávislosti ve chvíli, kdy se tvoří různé krajské vlády a koalice. Ty často neodpovídají tomu, jak je složená koalice na celostátní úrovni,“ připomíná.

Takhle hodnotí fungování krajů lidi, které Český rozhlas oslovil v několika regionech.

Kraje chce víc než polovina Čechů

Podle lidí oslovených v průzkumu by se měla vedení krajů zaměřit hlavně na zdravotnictví, bezpečnost, kriminalitu a dopravu. Současné uspořádání krajů by zachovala víc než polovina respondentů.

Čtěte také

Pod 16 % dotazovaných by změnilo dělení na dřívějších osm krajů nebo na jednotlivé okresy. Necelá desetina by pak byla pro zemské uspořádání na České země, Moravu a Slezsko.

Průzkumu společnosti Median se 2. a 3. září zúčastnilo 1063 lidí starších 18 let.

autoři: Václav Štefan , als
Spustit audio

Související