Film Nabarvené ptáče získal osm Českých lvů. Byli lidé, kteří mi film rozmlouvali, svěřil se Marhoul

Film natáčený ve 43 lokalitách na Slovensku, Ukrajině, v Polsku a České republice zachycuje příběh chlapce, kterého rodiče posílají k tetě na východ Evropy, aby ho uchránili před masovým vyhlazováním Židů během druhé světové války. 

Podívejte se na reakce Václava Marhoula po převzetí Českého lva za nejlepší film:

Chlapcova teta nečekaně umírá, a tak je nucen vydat se na cestu domů. Čeká ho však boj s divokým a nepřátelským světem, kde platí jen místní pravidla a předsudky.

Nabarvené ptáče vzniklo jako filmová adaptace stejnojmenného světového bestselleru polského autora Jerzyho Kosińského. Kniha dodnes vzbuzuje vášně, protože ji spisovatel vydával za vlastní zážitky z války, což nebyla pravda. 

„Román měl svého času, stejně jako miliony čtenářů po celém světě, zasáhl natolik, že jsem se v polovině roku 2008 rozhodl vyvinout veškeré své úsilí a um na to, abych získal filmová práva právě k tomuto dílu. To se nakonec podařilo,“ vzpomíná na začátky projektu režisér Marhoul. 

Film trvá dvě hodiny čtyřicet devět minut. Dohromady se v něm mluví devět minut. Je černobílý, těžký a není tam hudba.
Václav Marhoul

Celý film je natočený na černobílý 35milimetrový negativ a jeho temné zpracování odpovídá obsahu předlohy. „Je to drastický film. Krutý a syrový – v bizarním kontrastu k tomu i krásný. Je však nutné zmínit, že toho nejhoršího nás ušetří, ať už skrze limity dětského vnímání světa, nebo černobílým filtrem,“ popisuje kulturní redaktorka serveru iRozhlas.cz Kristina Roháčková.

Kameraman Vladimír Smutný vysvětluje, že barva filmu ovlivňuje také naše vnímání světla. „U barevného filmu je divák citlivý na to, jestli světlo opravdu vychází přímo ze světelného zdroje, který svítí. Kdežto u černobílého toho není schopný a můžete si to světlo vymýšlet.“

Petr Kotlár v hlavní roli

Hlavní roli si ve filmu zahrál tehdy desetiletý Petr Kotlár, pro kterého to byla premiéra na filmovém plátně. „Musím říct, že se mi po některých scénách stýská a natáčení mi trochu chybí. Správně tam měl hrát můj bratr, ale on by některé scény zahrát nedokázal,“ přiznává.

Nejhorší vzpomínky z natáčení má prý na Ukrajinu. „Spali jsme tam v chatkách, nemohl jsem volat domů a nic tam nefungovalo. Když jsem vyšel ven, nikdo mě neznal, nezdravil mě, nebylo to jako doma,“ říkal hlavní hrdina filmu po české premiéře v pražském Kongresovém centru.

Stellan Skarsgard ve filmu Nabarvené ptáče|foto: Jan Dobrovský,Bioscop

Ve filmu si zahrál se slavnými českými i zahraničními herci. Na plátně se vedle něj objevili Udo Kier, Stellan Skarsgrd, Harvey Keitel, Julian Sands nebo Jitka Čvančarová. 

„Režisér Václav Marhoul seskupil lidsky silnou skupinu – ten, kdo přijel na natáčení mezi štáb, odjel s pocitem sounáležitosti,“ popisuje herečka Čvančarová atmosféru během natáčení.

Cesta to byla strastiplná, ale pustil bych se do toho stejně znovu.
Václav Marhoul

Film sbírá úspěchy nejen v Česku

Kromě 11 nominací na Českého lva byl film Nabarvené ptáče i v desetičlenné nominaci na Oscara. Stal se tak prvním snímkem českého autora, který měl šanci vyhrát nejcennější filmové ocenění od roku 2003.

Čtěte také

iROZHLAS

Nabarvené ptáče slaví další úspěch. Kameraman Smutný získal ocenění na festivalu v Chicagu

Řadu ocenění za film Nabarvené ptáče získal kameraman Vladimír Smutný. Na festivalu v Chicagu obdržel ocenění za nejlepší kameru, dále Cenu české filmové kritiky za nejlepší audiovizuální počin a na MFF Karlovy Vary byl oceněn za mimořádný umělecký přínos české kinematografii.

Snímek nakonec získal České lvy v těchto kategoriích: Nejlepší film, Nejlepší režie (Václav Marhoul), Nejlepší kamera (Vladimír Smutný), Nejlepší střih (Luděk Hudec), Nejlepší zvuk (Pavel Rejholec), Nejlepší filmová scénografie (Jan Vlasák), Nejlepší kostýmy (Helena Rovná), Nejlepší masky (Ivo Strangmüller). Režisér Václav Marhoul si ještě odnesl Cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize.